Odklad péče v nemocnicích? Těžké časy se blíží, scénář roku 2022 napíše omikron

„Problémy pacientů vybublají v daleko horším stavu. Zažili jsme to už letos na podzim, pravděpodobně se tak stane i příští rok," řekl Deníku Miloslav Ludvík, ředitel největší české nemocnice Motol.

Nadějí v roce 2022 pro zdravotníky je vyšší míra proočkovanosti, strašákem nové mutace jako omikron. Konec pandemie je zatím v nedohlednu, není tak vyloučeno, že lidé se musejí připravit na dočasné omezení odkladné péče znovu. „Jiné krátkodobé řešení pro nemocnice však není. Nelimitují je prostory, nýbrž nedostatek potřebného personálu,“ komentoval odborník na zdravotnictví Pavel Vepřek.

Například v Jihomoravském kraji se před měsícem zástupci Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně veřejně omluvili všem pacientům, kterým museli znovu odložit jejich plánované zákroky a operace. Počet hospotalizovaných pacientů s covidem tehdy přesáhl stovku, z toho patnáct jich bylo na anesteziologicko resuscitační klinice (ARK) a dvacet na dalších jednotkách intenzivní péče.

Přijde lednová vlna? Omikron prolamuje vakcíny, ale druhá obranná linie drží

Podle údajů mluvčí Dany Lipovské nyní k čtvrtku čísla klesla jen mírně. „Pomalu se snižuje počet covidových pacientů na standardních lůžkách, neubývá jich ale na jednotkách intenzivní péče a ARK, kde nám zůstávají pacienti, kteří již po prodělané nemoci nejsou infekční, ale stále jsou ve velmi vážném stavu,“ informovala.

Zatím tak v brněnské nemocnici neuvažují o návratu plánovaných operací. Díky nižšímu počtu pacientů s covidem na standardních lůžkách alespoň od příštího týdne uzavřou covidové oddělení na II. chirurgické klinice.

Při každé vlně postupují tak, že pokud infekční pacienti včetně covidových naplní všechna infekční oddělení a kliniky v Jihomoravském kraji, je nutné otvírat covidová oddělení na jiných klinikách. „Stálé covidové oddělení neplánujeme,“ dodala mluvčí brněnské nemocnice Lipovská. Což při "sezónnosti" onemocnění dává smysl.

Už bylo na mále

Podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha zatím krajské nemocnice vždy ustály i největší nápor a „hranu nepřetekly“. I když bylo namále. Například v Kyjově před pár týdny vyhlásili stav hromadného postižení osob. Nemocní s covidem zaplnili tamní zdravotnické zařízení. Ze dvou brněnských fakultních nemocnici pak na konci listopadu převezli speciální sanitkou a armádním vrtulníkem devatenáct pacientů do pražských zařízení. „Přesto nemá smysl budovat nový blok v nemocnici pro případ, že přijde covid. Vždy se dá elektivní péče pozastavit a na ty zhruba dva nejnáročnější měsíce využít určité části nemocnice pro pacienty s covidem. Předpokládáme, že aktuální vlna teď bude odeznívat. Nevíme však, co udělá přes Vánoce mutace omikron. Musíme být připravení i na černý scénář,“ uvedl Grolich.

Nejvíce infarktů dostávají Češi na přelomu roku. Stres je pouze jedním z důvodů

Jak hejtman připomněl, v rezervě pro jižní Moravu zůstal projekt záložní nemocnice na brněnském výstavišti, kterou lze do dvou týdnů aktivovat. Bez využití skončila letos v červnu, od loňského listopadu měla připravených více než tři sta lůžek.

I podle Grolicha je nyní větším problémem než samotná kapacita nemocnic nedostatek kvalifikovaných zdravotníků. „Je jich omezený počet. Bohužel nikdo přes prázdniny nevystuduje medicínu či zdravotní školu a nestane se lékařem nebo sestrou. Jsem ale rád, že situace neodradila zájemce o tuto práci, například zdravotní střední školy v kraji hlásí víc žádostí,“ doplnil.

Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák doufá, že už je covid-19 ničím nezaskočí. „Na nápor pacientů se připravit dá. Po tom všem, co máme za sebou, nás v nemocnici dokáže překvapit už máloco. Budu ale rád, když se konečně dlouhodobě vrátíme k původnímu režimu nemocnice,“ sdělil.

Sypání peněz

Problémem číslo dvě je podle odborníků financování nemocnic. Pandemie totiž prodražuje provoz zdravotního systému. Náklady rostou rychleji než příjmy. Celostátní strategie boje s pandemií teď dopadne na novou vládu. Podle ředitele pražského Motola Ludvíka je nutné najít peníze ve zdrojích veřejného zdravotního pojištění. „Po dobu covidu bude muset ministerstvo zdravotnictví vydávat takzvané kompenzační vyhlášky, které reagují na propad produkce. Bude nutná úprava vyhlášky na příští rok. Najít finanční model pro následující rok 2023 a srovnávací období bude ještě složitější, už rok 2020 byl totiž atypický uzavřenými nemocnicemi," vysvětlil ředitel pražského Motola Ludvík.

Státy, nesyslete. WHO varuje před hromaděním vakcín kvůli obavám z omikronu

Když měla nemocnice hodně covidových pacientů, tak se podařilo náklady pokrýt. Příští rok je ale velká neznámá. „Pětiprocentní nárůst úhrad nepokryje aktuálně rostoucí inflaci. Je otázka, jak se postaví nová vláda k růstu mezd. Plánované peníze na příští rok budou patrně problematické," obává se Ludvík.

Expert na zdravotnictví Vepřek očekává těžké časy. „Za pandemie do nemocnic přiteklo skokově dost peněz. Myslím, že aktuálně na tom nejsou špatně. Výrazné zvýšení mezd ale zároveň do budoucna prodražuje jejich provoz. Příští rok náklady ještě pokryjí rezervy pojišťoven, v dalších letech to může to být problém. Náklady zdravotního systému se zvyšují rychleji než příjmy. Chybí strukturální reforma, pouze přisypávat peníze nestačí,“ míní Vepřek.