Jedno je jisté. Finální podoba nového očkovacího séra proti koronaviru se blíží do finále. Po extrémně rychlém vývoji by první lidé mohli být očkování již příští týden. Alespoň Britové to tak plánují. „Doufáme, že začneme koncem listopadu,“ sdělil ministr zdravotnictví Matt Hancock pro BBC. Masivně by se pak na ostrovech mělo vakcinovat v prvním čtvrtletí nového roku. „Po Velikonocích by se situace mohla začít vracet k normálu,“ doplnil.

Ve fázi klinických testů je podle deníku New York Times 54 různých vakcín. Dvanáct z nich je v poslední fázi testování. Evropská komise již schválila kontrakty s šesti výrobci vakcín, které by členským zemím měly zajistit více než miliardu dávek očkovací látky. Vakcína vyvinutá společnostmi BioNTech a Pfizer stejně jako ta od firmy Moderna by podle posledního oficiálního vyjádření její předsedkyně Ursuly von der Leyen mohla dočkat podmíněného schválení Evropské agentury pro léčiva v polovině prosince. "Až bude vakcína schválena jako bezpečná a účinná, všechny členské státy ji dostanou ve stejný čas, podle velikosti populace a za stejných podmínek," prohlásila dnes šéfka komise.

Poslední předpovědi ale hovoří, že by to mělo být spíše již v první polovině.  Svědčí o tom i zprávy z Německa. Ministr zdravotnictví Jens Spahn totiž požádal jednotlivé spolkové země, aby očkovací centra byla připravena do poloviny prosince. Spahn podle serveru Focus rovněž věří, že proočkování populace nepotrvá po celý rok, píše server Focus.

Unie ale musí řešit i jiný a nutno přiznat celkem očekávaný problém. V některých zemích, například ve Francii či Itálii, je vinou dezinformačních kampaní více než čtvrtina obyvatel přesvědčena o škodlivosti očkování. O očkování má zájem necelá polovina Poláků nebo Slováků. Premiéři obou zemí Igor Matovič a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki zatím ale nepočítají s povinnou vakcinací.

Situace se totiž rychle mění, například ve Švédsku se chtějí podle nedávného průzkumu očkovat dvě třetiny lidí. Přesto evropští politici připravují finance na osvětovou vakcinační kampaň. Zároveň si hodně slibují od zavedení tzv. evropského očkovacího průkazu. Potvrzení o očkování proti koronaviru by otevřelo hranice pro dovolenkáře. Jenže jednání jsou teprve v počátcích a těžko říci, zda se tuto ideu podaří uvést i v praxi.

Vakcínu vyhlíží i Spojené státy

Polovina prosince je očekávaným okamžikem i v USA. „Očkování proti koronaviru by mohli první Američané dostat již 11. prosince,“ uvedl pro televizi CNN Moncef Slaoui, který je šéfem americké vakcinační akce, která se jmenuje Operace Warp Speed (warpová rychlost), podle způsobu cestování nadsvětelnou rychlostí v seriálu Star Trek.

Zdá se, že svět během několika dní začne s virem konečně bojovat prostředky 21. století. Je třeba ale upřesnit, že ne celý svět se moderních prostředků okamžitě dočká. Podle americké Dukeovy univerzity totiž většinu budoucích vakcín mají předkoupené nejbohatší státy: Evropská unie, USA, Velká Británie, Kanada, Japonsko nebo Austrálie. Ve výsledku si tak státy reprezentující 13 procent světové populace zamluvily více než polovinu dávek vakcín, které ještě nejsou ani vyrobené. Odborníci počítají s tím, že vyprodukovat tolik dávek, aby to stačilo na proočkování světové populace, zabere minimálně následující čtyři roky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) proto založila iniciativu Covax, která chce rozdistribuovat dvě miliardy dávek vakcíny proti koronaviru do chudé části světa. Přidalo se k ní už 150 zemí světa, včetně EU. Čína se zavázala poskytnout svoji vakcínu svým chudším asijským sousedům. USA se ke Covaxu zatím nepřipojily. Dalším problémem je, že mezi nejchudší rozvojové země nebyly zařazeny Brazílie, Mexiko nebo Indie, tedy země, které společně s USA vykazují nejhorší koronavirová čísla. Například v Brazílii na covid-19 zemřelo více než 165 tisíc lidí. V celkovém počtu nakažených lidí je po USA a Indii třetí na světě. Jenže vakcín si zatím objednala ve srovnání s ostatními státy málo. Indie se raději pokouší vyvinout svoji vlastní vakcínu.