On měl v sobě dvě a půl promile, tedy podle znalců. Sám vypověděl, že si dal pivo a koukal se na televizi. Ona pila dlouhá léta. Dvakrát se léčila, ale nebylo to nic platné. „Napila se a byl z ní jiný člověk," popsal Karel Pek, který nakonec svou manželku zavraždil.
Kvůli tomuto zločinu, který se udál v České Třebové v noci z 29. na 30. května tohoto roku, stojí od středy před hradeckým krajským soudem.
„Dvakrát ji kvůli pití vyhodili z práce," doplnil ve výpovědi syn Karel.
Jenže tu osudnou noc nebyla opilá jen ona. Také její manžel byl pod vlivem, a proto zareagoval způsobem, který připravil ženu o život.
V obžalobě stojí že ji celkem třiadvacetkrát praštil do oblasti hlavy – a to rozličnými předměty. Židlí, dvířky od toaletní skříňky, kladívkem, prkýnkem na maso.
„Chtěl jsem ji jen potrestat, namlátit jí. Nemířil jsem na hlavu. Kdybych ji chtěl zabít, došel bych si do trezoru pro pistoli," řekl. Na zbraň měl oprávnění. „Byla to moje láska, byli jsme perfektní kamarádi. Jenže vadilo mně to její pití. Přeskočilo mi," uznal.
S manželkou, o níž i svědci či městská policie vypověděli, že měla velké problémy s alkoholem (našli ji ležet na náměstí, od rodiny odešla třeba na tři týdny…) se tu noc hádal, tedy spíš se rval.
„Byla pokálená," řekl obžalovaný. Také jí tekla krev z čela, ale on šel spát. „Normálně se se mnou bavila, jinak bych zavolal sanitku," dušoval se.
Ráno byla žena mrtvá. „Reálně vidím trest něco přes deset let," pronesl státní zástupce Milan Vacek.
Syn nedorazil svědčit. Nemám peníze, vzkázal
Měl svědčit – jenže nedorazil. Karel Pek mladší, syn obžalovaného z vraždy, ke krajskému soudu v Hradci nepřijel. Proto se v první den hlavního líčení jen četla jeho výpověď na policii.
„Nemám peníze na cestu," vzkázal. Plán nezměnil, ani když mu soudce Miloslav Ježek řekl, že má nárok na náhradu cestovného i takzvané svědečné. „Řekl mi, že se sem prostě nemá jak dostat," vysvětlil soudce.
Pokud by však byla potřeba jeho výpověď v dalším průběhu procesu, slíbil, že přijede.
A co vypověděl Pek junior
na policii?
Vykládal především o matčině pití a vztahu s otcem. „V sedmnácti jsem se odstěhoval kvůli hádkám s táťkou," prozradil. Do patnácti totiž trpěl epilepsí, starala se o něj matka, s níž měl lepší vztah. Později však, právě kvůli matčině alkoholismu, více přilnul k tátovi.