„Pervitin je stimulant hodně podobný kokainu s tím rozdílem, že účinek u pervitinu vydrží déle a je levnější,“ nabízí vysvětlení Ondřej Čalovka, adiktolog a vedoucí Kontaktního centra RIAPS v Trutnově. Královéhradecký kraj se nijak nevymyká z průměru. Problémových uživatelů drog je odhadem 1200. Podle statistik to vychází zhruba na 3,5 uživatele na 1000 obyvatel. Oproti jiným regionům je to výrazně méně.

Problematice a nízkoprahovým službám uživatelům drog se věnuje Ondřej Čalovka dlouhodobě. Zná obě strany mince. „Každý má možnost a naději léčit se. Měli jsme beznadějné případy, kdy nad závislými uživateli leckdo zlomil hůl, ale daří se jim dobře. Někdo přestane spontánně. Životně dozraje, založí rodinu, vychovává děti. Někteří uživatelé potřebovali intenzivní léčbu v terapeutické komunitě. Jiní začnou abstinovat, úplně se odstřihnou a nechtějí být spojovaní s drogovým životem. Ale jsou také opačné případy, kdy to nezvládnou a končí ve vězení,“ popisuje.

V Královéhradeckém kraji dominuje drogové kriminalitě Trutnovsko. Policisté tam v loňském roce objasnili 53 drogových případů, obvinili 54 osob. Odhalili 10 varen pervitinu. Podle Čalovky za tím může být blízkost hranic s Polskem, odkud dealeři pašují ve velkém pseudoefedrin a léčiva pro výrobu pervitinu. „Hodně se vozí z nedalekého Polska, leckdo ho zvládne vyrobit,“ tvrdí Čalovka. Zatímco v jiných krajích řádí vietnamské, albánské, západoafrické či bulharské gangy, zdejší trh z velké části zásobují malovýrobci.

„Klientů Kontaktního centra, kteří užívají opiáty, tolik není. Určitě existují uživatelé kokainu, ti ale naše služby moc nevyužívají, to jsou spíš rekreační uživatelé. Ti, kterým se to vymkne z kontroly, mají většinou dost peněz, aby si platili privátní terapie, aby se o tom nikdy nikdo nedozvěděl. Za loňský rok jsme měli v ambulanci jednoho, kdo měl diagnózu závislosti na kokainu,“ přibližuje situaci Ondřej Čalovka.

Stupně závislosti

Závislost má několik stupňů, jejím předstupněm je škodlivé užívání. „Člověk ještě není závislý, ale už mu to přináší škody do života, užívání drog má zdravotní, psychické a sociální dopady,“ vysvětluje. „Přijdou o práci, bydlení, rodiče je vyhodí z bytu, nemají peníze. Tyto stavy pak vedou uživatele ke snaze něco začít dělat sám se sebou, v momentě, kdy jim návyková látka začne něco brát. Ze začátku drogové kariéry to moc neřeší. Ne každý uživatel je hned závislý, k závislosti se každý propracuje časem. To přesně platí u alkoholu. Ne každý, kdo pije alkohol, je závislý. Ale část lidí, kteří pijí, se závislými stát můžou,“ říká.

Alkohol je ještě horší

Případy těžké závislosti nelze řešit ambulantně, cesta k vyléčení vede přes detox či léčebnu. „Každý rok pošleme mezi deseti až třiceti lidmi, závislých na drogách nebo alkoholu, na ambulantní nebo pobytovou léčbu. V léčebně stráví 3-6 měsíců, v terapeutických komunitách trvá léčba až rok,“ upřesňuje.

Podle Ondřeje Čalovky je ještě větší metlou pro společnost alkohol. „Je mnohem rozšířenější, má výraznější dopady, pod vlivem alkoholu lidé páchají trestné činy. Pro společnost je tak někdy nebezpečnější než ilegální drogy.“