Zdánlivě banální případ zakončí podle všeho dlouhou ságu soudních sporů, spojených se jmény Pavla Wonky a jeho bratra Jiřího. Týká se případu z roku 1981, kdy byl Pavel Wonka odsouzen za to, že 26. května 1980 násilně vnikl do bytu své tchyně.

„Soudy se táhnou skoro čtyřicet let, tohle bude poslední kauza. Ani jsem o ní nevěděl, upozornil mě na ni advokát,“ řekl Deníku Jiří Wonka.

Svého bratra hájil maximálně vehementně a zarputile. Podával trestní oznámení za pomluvy, ale také se sám dostal do konfliktů kvůli nevybíravé kritice justice.

Nejdelší byl třináctiletý spor o zářivky

U soudu byl prý Jiří Wonka minimálně šestsetkrát. „Možná i vícekrát. Už je ze mě soudní profesionál, tolikrát snad nebyl u soudu nikdo,“ lehce zavtipkoval 69letý rekordman. „Celý život lítám po soudech. Po revoluci se mi podařilo zrušit šestnáct rozsudků. Teď už je to ale opravdu naposledy, už mě to také zmáhá,“ přiznal.

Nejdelší soudní spor Jiřího Wonky trval třináct let, od roku 1982 do roku 1995. Týkal se dvou zářivek, elektromotoru a dvou automobilových zvukových fanfár v hodnotě tehdejších 1501 Kčs, které mu při domovní prohlídce zabavili policisté. Za údajnou krádež podobných věcí v případu Mileta Hořice byl odsouzen jeho bratr Pavel. Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu. Údajně ukradené věci byly Jiřímu Wonkovi v roce 1995 vráceny hořickým podnikem.

Jiří Wonka připustil, že závěrečný případ je skutečně banální. „Chci, aby bylo potvrzeno, že bratr je i v této kauze nevinen a ničeho se nedopustil. Jde spíš o to, poukázat na lumpy, kteří vykonstruovali procesy proti bráchovi. Vadilo jim, že za totality zastupoval lidi a angažoval se,“ řekl Jiří Wonka.

Případ z roku 1981

Verdikt náchodského soudu z loňského října, který Pavla Wonku plně rehabilitoval za uvěznění od 5. do 26. dubna 1988, kdy v královéhradecké věznici zemřel, bratrovi Jiřímu nestačil. Otevřel ještě čtyřicet let starou kauzu. Okresní soud v Trutnově se proto vrací k případu z roku 1981, kdy byl Pavel Wonka odsouzen za to, že 26. května 1980 násilně vnikl do bytu své tchyně. V roce 1986 se Pavel Wonka po letech právních bojů domohl obnovy řízení, když prokázal, že tchyně v bytě již řadu let nebydlela.

Soudkyně Marcela Horváthová trestní stíhání proti Wonkovi zastavila pro neúčelnost, když v jiném řízení z roku 1987 byl Wonka odsouzen k odnětí svobody v trvání 21 měsíců nepodmíněně a k ochrannému dohledu na dobu 3 let. V rehabilitačním řízení v roce 1991 byl tento jedenadvacetiměsíční trest odnětí svobody spolu s následným ochranným dohledem zcela zrušen. Wonkův pozůstalý bratr Jiří požádal o nové projednání případu kvůli tomu, že podle něj zůstala otevřená otázka, zda Pavel Wonka byl vinen, či nikoliv.

„Bratra odsoudili, že násilím vnikl do bytu své tchyně, ale tchyně byla přitom šest let odstěhovaná. Soudní řízení bylo tehdy v Trutnově zastaveno pro neúčelnost dva měsíce před smrtí bratra. Musí se proto rozhodnout,“ uvedl Jiří Wonka.

Pavel Wonka z Vrchlabí byl poslední politický vězeň, který zemřel ve vězení 26. dubna 1988 za dosud nevyjasněných okolností. V roce 2013 byl posmrtně oceněn prezidentem Milošem Zemanem medailí Za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů.

Pohřbu Pavla Wonky 6. května 1988 v jeho rodném Vrchlabí se zúčastnily dva tisíce lidí. Byli mezi nimi signatáři a mluvčí Charty 77, členové Jazzové sekce, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zástupci osmi velvyslanectví (Austrálie, Velké Británie, Francie, Itálie, Kanady, Německa, Holandska a USA). Pohřeb natáčel štáb německé veřejnoprávní televize ARD.