Dvě svědectví vojáků, kteří se tehdejších seskoků rovněž zúčastnili, nepřinesla žádné překvapující poznatky. Vojáci uvedli, že při seskocích nezaznamenali významnější potíže. Oba registrovali jen ztížený pohyb po palubě letadla v důsledku nezvyklého upevnění tlumoku před koleny. Jeden z parašutistů se navíc během seskoku ocitl v nestabilní poloze, kterou ale rychle a rutinně vyrovnal.

Více vzruchu přinesla do soudní síně až výpověď policejního vyšetřovatele Josefa Trunce, který odpovídal i na dotazy obhajoby týkající se dvou rozdílných podob závěrečného znaleckého posudku. Podle obhájců totiž byly pod stejným jednacím číslem vyhotoveny dva rozdílné posudky se zcela jinými závěry. Přičemž až ten druhý hraje v neprospěch někdejšího vedoucího zkušebny Leteckých opraven Malešice Petra Suchomela a testovacího výsadkáře Jana Šturce, kteří podle obžaloby zanedbali své povinnosti a stojí nyní před soudem.

Obhajoba jejich vinu odmítá. Uvádí také, že testy výstroje provedené žalovanými byly v souladu se zadáním uskutečněny na jiném padáku, než na kterém později parašutista zahynul. Takovou změnu prý armáda vůbec neměla připustit.

Líčení bude pokračovat v září výslechy dalších svědků a také promítáním videozáznamů testovacích seskoků.