Jedna z nejvýznamnějších severomoravských kauz se odehrála koncem srpna 1987. Krajem prchal nebezpečný vrah, násilník a deviant. Neustále měnil místo pobytu, uměl nastražit falešné stopy a kriminalisté mohli jen bezmocně čekat, kdy spáchá další krvavý zločin…

Vše začalo 21. srpna 1987 nálezem obnažené a ubodané 21leté Ivany. Krátce po šesté ranní ji viděla kráčet po silnici blízko Čeladné hláskařka ČSD, která si všimla, že dívku sledoval nějaký muž.

Ve stejný den došlo k další tragédii, tentokrát ovšem v Kopřivnici. Dopoledne vnikl do bytu rodiny Pařízkovy neznámý člověk. Začal bodat 17letou Jolanu do zad dýkou. Na pomoc jí přišel 41letý otec, ale násilník ho pětkrát bodl do břicha a do hrudníku.

Zatímco Jolanu se podařilo lékařům zachránit, zraněný muž zemřel po několika dnech v nemocnici. V bytě zůstal po pachateli barevný skládací deštník, odpovídající přesně tomu, který odcizil oběti vrah v Čeladné. Pátrání v okolních hotelích přineslo poznatky o 32letém Tadeáši Vorlovi z Ostravy. Daktyloskopické stopy z pokoje souhlasily s těmi, které zanechal vrah v bytě Pařízkových!

Uběhlo jen pár hodin a pana Vorla přišla navštívit kriminálka. Rozpaky byly ovšem vzájemné – mužova podoba vůbec neodpovídala popisu pachatele, ani snímku z občanky. Vorel se netajil tím, že mu někdo vloni během rekreace na Těrlicku odcizil občanský průkaz, což taky řádně nahlásil. Past sklapla tedy naprázdno… Ale co otisky prstů? Ty přece nejde podvrhnout! Jak se ukázalo, otisky z hotelu i z bytu Pařízkových už měli kriminalisté v evidenci. Muž, kterému patřily, se jmenoval Petr Tomis (nar. 1949) a měl za sebou poměrně pestrou zločineckou dráhu.

Tomis se zprvu dopouštěl především majetkové trestné činnosti. Postupně se motivace jeho zločinů rozdvojila: V roce 1975 napadl neznámou dívku ve vlakovém WC a strhal z ní oděv. O rok později znásilnil v havířovském sklepě devítiletou školačku. Soud poslal Tomise, profesí zámečníka, ve volném čase šerifa trampské osady, na 7,5 roku do vězení.

Po propuštění v roce 1985 se Tomis vrátil k zámečnickému ponku – ale taky založil výlučně dívčí turistický oddíl! Měl tak pro ukájení svých zvrhlých choutek obrovský prostor. Zneužíval nezletilé svěřenky nejrůznějšími způsoby. S těmito nechutnými praktikami začal v srpnu 1986, o rok později se ucho džbánu utrhlo, když 18. srpna 1987 matka členky „turistického“ oddílu nahlásila opakované zneužití své dcery vedoucím Tomisem.

Jenomže po deviantovi jako by se slehla zem. Kriminalisté pouze zjistili, že si 19. srpna vyzvedl peníze ve spořitelně a známým tvrdil, že jede na výlet do Beskyd. Zřejmě pochopil, jak horká pro něho bude v příštích dnech ostravská půda. A taky musel vědět, že nemůže utíkat věčně, že dříve nebo později bude dopaden. Proto dal průchod svému běsnění, už se nemusel se svým násilnictvím tajit. První tři oběti se již s jeho dýkou seznámily. Co bude dál? (dokončení příště)

VIKTORÍN ŠULC