KRIMI PŘÍBĚH: Poslední sladká tableta 'holky rohypnolky'
Hradec Králové - /2. DÍL/ Deník vám přináší krimi příběh na pokračování.
Zanedlouho už kdysi laborantka Zuzana Tréglová vystupovala z rychlíku na pražském Hlavním nádraží. Hlad jí svíral žaludek do té nejtěsnější kazajky a vstoupit do nevábně vyhlížejícího bufetu se budoucí hotelové recepční opravdu nechtělo.
„Mohu s něčím poradit?“ oslovil černovlásku jakýsi mladík. Všiml si její bezradnosti v prostoru tisíce uspěchaných lidí. Poradit si nechala a za chvíli už seděli nad talířem dobrého oběda. Sdílná byla Zuzana hodně, mladík taky slovem neskrblil.
„Moje představa o práci recepční začala blednout, když ten oběd platil. Držel v ruce ten obrovskej balík peněz, a nechal pinglovi takový dýžko, že ten ani v šoku nepoděkoval. Pak se na mě podíval a bylo to jasný. Chtěl mě,“ vzdychla při svém vyprávění Zuzana a dlouze potáhla z cigarety.
Místo nového šéfa jen uřvaná baba
Další slova zahalená do oblaku kouře se dala čekat – mladík si s ní užíval a dobře zaplatil i Zuzaně. Jeho posměšná poznámka, že jako recepční si tolik peněz bokem vydělá tak za půl roku, černovlásku zaujala.
Mladík šel ještě dál – svezl Zuzanu do hotelu, kde na startovní čáře její kariéry měl čekat usměvavý šéf.
„Místo toho podvodnickýho kripla, kterýmu jsem dala v jeho autě, na mě vyjela uřvaná baba, že prej ať koukám mazat tam, odkud jsem přišla. Žádnej chlápek tomu hotelu nevelel,“ připalovala si další cigaretu Zuzana.
Kriminalista jen zvedl oči v sloup – než ta holka svůj příběh dovypráví, krabička erárních cigaret asi bude brzy v čudu.
Z recepční přes noc prostitutkou
„No a ten kluk se usmíval, babu poslal někam, a že se o mě postará. V tu chvíli to byl anděl spásy, protože svůj svět jsem měla zabalenej v kufru a bylo to najednou k ničemu,“ vzlykla a uvelebila se na židli.
Pak odvyprávěla momenty, které v kompasu jejích životních rozhodnutí otočily střelku na roh ulice. Tomu ale předcházely situace, kdy se z mladíka vyklubal pasák s nosem na lidi. A uměl toho náležitě využít. Zuzanu nastěhoval do jakéhosi skromného, ale útulného bytečku na Vinohradech.
„Pořád lepší než ta zablešená ubytovna u nás ve Vejprtech,“ ušklíbla se s odporem. Trochu překvapená byla i z brzkých návštěv hostů svého kvartýrmajstra. Alkohol, kuřivo, hudba a prostorná postel, to byla najednou její nová životní náplň. Byla z toho zpočátku trochu nesvá, ale peníze jí nechyběly.
Od mladíka měla přesné instrukce, kolik si nechat zaplatit, a běda, kdyby byl problém.
PETR ŠTROMPF
Dokončení příští týden