Zlom v životě Zuzany Tréglové nastal v okamžiku, kdy si kumpán jejího ubytovatele stěžoval na chronickou nespavost. Mladík odněkud vyštrachal rohypnol, a za chvíli by ho neprobudila ani dělostřelecká příprava v závěrečném útoku na Berlín.

„Všimla jsem si, kam tu krabičku potom schoval. V tu chvíli jsem měla spoustu nápadů,“ řekla kriminalistovi, který očima kontroloval pásku magnetofonu, do kterého Zuzana vyprávěla svou peripetii. První nápad byl nabíledni – osamostatnit se. Tak se i stalo, a mladík přišel o jednu ze svých vyhledávaných holek.

Zuzana se ocitla na ulici, ale jen nakrátko. Své peníze za sexuální službičky bezhlavě neutrácela. Mohla tak platit podnájem, a žít podle svého. Rychle se v Praze zorientovala a brzy se dostala do party hotelových prostitutek. Samozřejmě že za to musela „zaplatit“, ale tahle tělesná investice už byla její každodenní rutina. Fintu s rohypnolem použila několikrát, a peníze bez námahy se jen sypaly. Dělala to především jinde než na hotelu, kde se na ni každý doptal.

„V tom pronajatým kvartýru toho německého obchodníka mi stejně nebylo dobře. Chtěla jsem to mít brzy za sebou, a nakonec se mi ten slizoun zhnusil. Tak jsem mu dala vo tabletu navíc, protože ten chlap měl skoro metrák, takže aby to rychlejc zabralo,“ začala Zuzana znovu vzlykat.

Tableta navíc opravdu zabrala. To tak, že už se kunšaft z Mnichova neprobral. Což Zuzana nevěděla, a předtím mu sebrala všechny cennosti a peníze. Smůlu měla v tom, že obyvatel domu, ve kterém se tragédie odehrála, ji popsal velmi věrohodně. Protože než prý Němec konečně odemkl dveře, „bylo špehýrkou co ke koukání“, přiznal se policistům ke šmírování nočního života.

Černovláska Zuzana dostala za zabití osmiletý trest a krabičku cigaret od detektiva Housky, který případ šetřil a pohlednou „uspávačku“ zatýkal. „Poslední tableta holky rohypnolky to byla,“ řekl zvědavým novinářům a věřte, že měl pravdu.

PETR ŠTROMPF