Prvorepublikové postavičky kapsářů v rukavičkách už dávno zmizely. I když i dnes se najdou zloději, kteří dodržují nějaká „stavovská“ pravidla. Vykrádají třeba pouze firemní pokladny, do bytu by nešli, protože neradi narušují lidem soukromí. Ti však patří k výjimkám.

Dodržení alespoň minimální hygieny moc nepomohlo před více než 30 lety lapkovi ve Vamberku. Pánovi se nechtělo do práce, tak si ráno zašel k lékaři, že ho bolí v krku, záda a bůhvíco ještě. Dostal neschopenku a recept na acylpyrin. „Zaskočil si na jedno a pak ještě pár dalších. Večer při odchodu z hospody mu vadilo, že má průvan v peněžence. Věděl si však rady, bez dlouhého rozmýšlení vlezl přes plot k jednomu domku a utrhl petlici u dveří do dřevníku. I ve slabě dopadajícím světle z pouliční lampy zjistil, že je v docela dobře vybavené dílničce,“ popisuje případ vrchní komisař rychnovské policie Luboš Bartoš.

„Zdravý nemocný“ s sebou pro všechny případy nosil síťovku, takže si do ní narovnal pár kousků lepšího nářadí a už chtěl odejít. Když to v něm nějak zaškruňkalo. Na rozmýšlení neměl čas, přičapl k ponku a už to bylo… Jelikož ale nebyl žádné čuně a nechtěl si ušpinit trenky, tak se prošacoval, použil kousek papíru z kapsy a odkráčel.

„Ráno zažil nepříjemné probuzení. Zabušili mu na dveře tehdejší příslušníci SNB, moc se s ním nevybavovali a rovnou ho předvedli na obvodní oddělení. Tam zkusil protestovat u náčelníka, ale neuspěl. Jen se ho zeptali, kde minulý den chodil, a už měl na krku obvinění z krádeže vloupáním do dílny,“ líčí kriminalista.

Jak na něj policisté tak rychle přišli? Celý šokovaný se ptal stejně. Místo odpovědi mu příslušník SNB přistrčil igelitový sáček, v němž byl recept s jeho jménem, který použil místo toaletního papíru. „Zmohl se jen na pár slov: zas… hygiena,“ směje se ještě dnes vrchní komisař Luboš Bartoš.

(zen)