Drobné, chlapecky vyhlížející ženě ztuhly rysy. Snažila se nedat najevo sebemenší pohnutí – ale tvařte se vyrovnaně, když vás právě odsoudili na 21 let kriminálu! Kauza Ireny Cihelkové (nar. 1975) je velmi zajímavou součástí moderní české kriminální historie, pachatelek podobného druhu je – naštěstí – jako šafránu.

Sedmisvazkový vyšetřovací spis i obšírnost rozsudku, čítajícího 64 stran, napovídá, že případ byl složitý, nesnadno uchopitelný. Stejně spletitý je i z vypravěčského hlediska.

V neděli 27. července 1997 zavraždil kdosi v objektu pražského Billiard Clubu 24letou barmanku Renátu Římanovou. Neznámý pachatel, nebo možná pachatelé usmrtili dívku střelou z pistole do spánku, smrtelný charakter měla též hluboká řezná rána na krku.

Z klubu zmizela tržba, peníze z automatů, láhve s alkoholem a kartony cigaret. Jasný loupežný motiv. Ironií bylo, že barmanka Římanová přitom vůbec neměla být v práci! Kolegyně, se kterou se střídaly, ukončila zaměstnanecký poměr. Současně požádala Římanová majitele klubu o volno. Podnik měl tedy zůstat pro veřejnost pár dní zavřený.

Hledá se svědek

Kriminalistům se podařilo zjistit, že v neděli navečer sháněl telefonicky v klubu Římanovou nějaký muž. Přijel prý za ní do Prahy. Nakonec získal číslo do dívčina bytu… Což korespondovalo se svědectvím přítele Římanové, který s barmankou bydlel: „Když Renáta skončila hovor, řekla mi, že půjde na chvíli do Billiard Clubu. Že volal nějaký Andy kvůli klíčům, které si v baru zapomněl.“

Římanová tedy odešla do baru, kde našla svou předčasnou smrt. A kdo je Andy? V okruhu známých oběti se muž tohoto jména vyskytoval. Adrian Sokola (nar. 1977) pracoval nějakou dobu v Billiard Clubu jako vyhazovač, v poslední době se zde vyskytoval jako host.
Po muži s litvínovským bydlištěm, pobývajícím v současnosti na několika pražských adresách, však jako by se slehla zem. Policie po něm pátrala pomocí celostátních deníků. Sokola se přihlásil policii. V baru prý osudnou neděli byl, ale zdržel se jen slabou půlhodinku. Když odcházel, v baru ještě seděli a popíjeli nějací tři muži, údajně kamarádi Renáty Římanové.

Anděl strážný

Vzápětí přešel Sokola do protiútoku. Zašel do bulvárního deníku a stěžoval si na nechtěnou publicitu: „Jak teď vypadám? To je skandál! V novinách se o mně píše, jako bych barmančin vrah byl já! “

Společně se Sokolou navštívila redakci dívka. Jako by chtěla být v těžké chvíli Andymu oporou. A možná taky bodyguardem, vždyť svůj ostře nabitý kolt ukazovala takřka veřejně. Jak plynul čas, policie získávala převahu. Ukazovalo se, že Sokolovo alibi má vratké nožičky.

Sokola zabředával do větších a větších problémů. Přišel též o svého anděla strážného. Co hůř, Irena Cihelková začala roztrušovat v rodině a mezi známými, že jí Sokola ukradl pistoli, a tou Římanovou zavraždil. Kdo by dívce ze solidní pražské rodiny nevěřil?

Tou dobou leželo v jednom pražském domě v posteli rozkládající se tělo muže středních let s prostřeleným mozkem. Vyšetřování ukázalo, že jde o bývalého poradce ministra vnitra, zároveň bývalého milence Ireny Cihelkové. Prý se rozešli hodně ve zlém…

„Já vím, že je to trochu divné, že jsem tak blízko dvou vražd,“ potřásla Cihelková hlavou. Bývalá špičková biatlonistka, takřka denní host na střelnici v žižkovské Kapslovně, uznávána i chlapy pro svou pevnou ruku a dobrou mušku… Je všechno jenom souhra náhod?

VIKTORÍN ŠULC

(pokračování příště)