(pokračování příběhu): Jen stěží si lze představit, že by se obdobné metody jako ve starověku dochovaly dodnes. Celý vývoj a jeho průběh, ve kterém byly zjišťovány a poté i sledovány příznaky fyziologických reakcí organismu na vnější podněty, měl proto za následek vznik metody, prostřednictvím které bylo možno snímat specifické změny a funkce na povrchu těla pomocí vhodné techniky.

S principy jejího využití je dodnes spojeno jméno amerického policejního důstojníka J. A. Larsona, který v roce 1921 zavedl do praxe detektor lži. Tento přístroj později zdokonalil L. Keller z Kriminologické laboratoře v Chicagu a nazval jej „polygraf.

Vzhledem k dobrým výsledkům při praktickém využití byl s úspěchem přístroj využit při vyšetřování osob podezřelých z podvodů a definitivně zaveden do výslechové praxe americké policie.

Rozvoj používání těchto metod ve světe pronikl v padesátých letech i do tehdejšího Československa, které se této problematice začalo více věnovat až počátkem sedmdesátých let. V roce 1981 bylo na Kriminalistickém ústavu v Praze zřízeno pracoviště fyziodetekce, které začalo zpočátku experimentálně, později v konkrétních případech, provádět fyziodetekční vyšetření na polygrafu a provádí je dodnes.

Podle ohlasů z policejních kruhů za dobu používání této metody přineslo její uvedení do praxe jednoznačně pozitivní výsledky.

Lenka Burýšková