(začátek příběhu): Na lince 158 zazvonil telefon. Je začátek června roku 2000 a po sluchátku sahá službu konající policista na policejním operačním středisku v Pardubicích. Rozrušený mužský hlas do telefonu sděluje, že v bytě jednoho panelového domu na sídlišti v Pardubicích leží neznámý zakrvácený muž. Také uvádí přesnou adresu a jméno uživatelky bytu. Následně zavěšuje.

Na místo události je ihned vysílána policejní hlídka z místního obvodního oddělení a zároveň výjezdová skupina z okresního policejního ředitelství.

Policisté se podle popisu místa rychle orientují na sídlišti a posléze se ocitají ve třináctém patře, kde se nachází zmíněný byt. Na klepání a zvonění však nikdo neotevírá. Tehdy se policisté rozhodli opětovně kontaktovat muže, který celou událost oznámil a požádali ho, zda by se mohl na uvedené místo dostavit.

Pan Miroslav oznámení před všemi přítomnými potvrdil. Když selhaly všechny způsoby, jak navázat s osobami uvnitř bytu kontakt, a na opakované policejní výzvy nikdo nereagoval, byli přivoláni hasiči. Po otevření bytu spatřili u dveří plačící ženu s malým chlapcem. Ta rozrušeně ukazovala do jedné z místností. Měla strach, a proto neotevřela.

Policisté prošli kuchyní k obývacímu pokoji, kde stanuli na prahu. Na koberci uprostřed místnosti leželo pod dekou nehybné tělo. Celý pokoj byl pečlivě uklizen a nebýt krvavých stop na sedací soupravě, nic by nenasvědčovalo tomu, že zde došlo k nejtěžšímu zločinu.

To, co se v bytě skutečně odehrálo, věděla v tu chvíli jen plačící paní Marcela. Na místo činu byla přivolána hradecká „mordparta" spolu s vyšetřovatelem a soudním lékařem. Bylo nutné provést ohledání místa celé tragédie, zajistit důležité stopy a učinit další nezbytné úkony.   (pokračování příště)

Lenka Burýšková