(dokončení příběhu): Po příchodu do suterénu panelového domu došlo ale k další hádce, která vyústila ve rvačku, jejíž průběh lze vyčíst z rozsudku krajského soudu. Obžalovaný chtěl konflikt ukončit a poškozeného uklidnit.

Chytil jej za límcovou část mikiny pod krkem a rukou otáčel tak, aby se oblečení kolem krku utahovalo. Po nějakou dobu ruku s nataženým límcem kolem krku zapřel ve stoje proti zdi, což se několikrát opakovalo.

„Pak začal chrčet, v obličeji začal měnit barvu a jeho odpor ochaboval. Když se přestal bránit, pustil jsem ho a on sjel po stěně do sedu. Když dosedl, tak mu spadla hlava dopředu. Po chvilce se převalil na bok," uvedl Roman do policejního protokolu.

Poté zanechal bezvládné tělo na místě ležet. Při odchodu na ležícího mladíka ještě křikl, aby se mu již nepletl nikdy do cesty…

Při provedeném dokazování u hlavního líčení dospěl soud k závěru, že vina obžalovaného byla jednoznačně prokázána.

Rovněž bylo konstatováno, že ze strany obžalovaného se jednalo o aktivní agresivní jednání, kterého se dopustil vůči osobě slabší fyzické konstrukce z naprosto banální příčiny.

Ze znaleckého posudku znalců psychiatrů a psychologa bylo zjištěno, že obžalovaný trpí smíšenou poruchou osobnosti. Jeho trestní odpovědnost však nebyla zpochybněna, neboť bylo konstatováno, že se jedná o pachatele, který je příčetný.

Vzhledem k tomu, že několik dní před vraždou vnikl v nočních hodinách v Hradci Králové do zaparkovaného osobního vozidla, s nímž najezdil 160 kilometrů, dokud jej nezadržela policejní hlídka, byl současně obviněn i z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci.

Za tento trestný čin a trestný čin vraždy byl krajským soudem odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti roků nepodmíněně a pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.

Lenka Burýšková