(pokračování  příběhu): V šest hodin ráno, probudil Petru štěkot psa. Oblékla si župan a v podkolenkách vyšla na chodbu. To, co spatřila, ji na chvíli zbavilo rozumu. Na zemi ležel zakrvácený manžel, nad nímž se skláněla postava muže s nožem v ruce. Poznala v něm svého Jiřího. Ještě než se zhroutila, stačila přivolat sousedy a tím i pomoc.

Pachatel byl zadržen několik hodin po vraždě, ke které se později i plně doznal. Při výslechu před vyšetřovatelem popsal průběh kritického dne i způsob napadení poškozeného.

Vlastnoručně zpracoval mapku obce, na které mimo jiné také vyznačil trasu svého útěku z místa činu. U hlavního líčení zdůraznil, že se rozhodně v chodbě domku nechtěl setkat se svým „sokem" a byl jeho přítomností překvapen – k potyčce mezi oběma aktéry došlo prý náhodou.

Použití nože vysvětlil zkratkovitým jednáním. Nad svým jednáním vyjádřil lítost. Důležitým důkazem pro posouzení celé věci, ze které soud později vycházel byl znalecký posudek z oboru zdravotnictví. Z jeho závěrů i z pitevního protokolu vyplynulo, že oběť utrpěla celkem 27 bodnořezných a sečných ran, přičemž příčinou smrti bylo zevní a vnitřní vykrvácení.

V průběhu trestního řízení byl zkoumán i duševní stav obžalovaného, který byl podroben i psychologickému vyšetření. Znalci nepotvrdili duševní chorobu, byla zjištěna pouze odchylka ve struktuře osobnosti obžalovaného – v době činu byl tedy plně schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání.

Po zvážení všech rozhodných skutečností jej soud odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání jedenácti roků.

Lenka Burýšková