(pokračování příběhu): Když se objevil parťák Kamil a nabídl se, že kamarády osobně rozveze domů, souhlasili. Marta se nabídla jako doprovod. Spolu s Pavlem zůstal v bytě pouze Honza, který vzal za vděk kuchyňskému otomanu.
Poté, co všichni odešli, nemohl ale Pavel vzteky usnout. Představoval si nevěru své družky a znovu pocítil ten dobře známý nával žárlivosti. Když se dlouho nevracela, šel ji hledat po nočních restauracích. Domů se však vrátil s nepořízenou.
Okolo půlnoci přišla Marta, která byla v silně podnapilém stavu. Když rozsvítila, vzbudil se Pavel.
Sám ve stavu těžké opilosti a navíc plný hněvu a žárlivosti svou družku slovně a poté i fyzicky napadl.
„Řval jsem na ni, kde byla, kde se zase ku… a nadával jí, že je dě… Nejvíce mě provokovala tím, že neustále opakovala, že nemám pravdu, že to tak není. Lhala mi prakticky odjakživa. Kdyby byla ticho, pravděpodobně bych se uklidnil," uvedl později do protokolu Pavel.
Do celého incidentu se v té době pokusil vstoupit Honza, který spal ve vedlejší místnosti a kterého probudil hluk. Když se však pokoušel zmírnit Pavlovu stoupající agresi, byl z pokoje hrubě vykázán. I když byl v té době rovněž v podnapilém stavu, silné facky a rachot padajícího skla mu utkvěly velice živě v paměti. Zatímco se chystal raději usnout, vrcholilo vedle drama.
Během důrazného naléhání, aby se Marta přiznala k nevěře, ji rozlícený Pavel úderem pěstí srazil k zemi. Zde do ní začal nekontrolovatelně kopat a vyhrožovat zabitím.
Po chvíli ji chytil oběma rukama za krk a snažil se jí zvednout. Když se mu to nepodařilo, začal v této poloze družce tlouci hlavou o dřevěnou desku konferenčního stolku. Vulgární nadávky se stupňovaly, pláč a křik neustával. (pokračování příště)
Lenka Burýšková
