John Douglas, psycholog amerického úřadu FBI, který se věnuje takzvanému psychologickému profilování pachatelů sériových vražd, upozorňuje na skutečnost, že nejspolehlivějším východiskem pro chování zločince v budoucnosti je jeho chování v minulosti.

Je velmi pravděpodobné, že se bude i nadále projevovat tak, jak se projevoval doposud.

To platí zejména pro pachatele, jehož zločinné jednání má původ v deviaci či defektu osobnosti.

Nezáleží ani moc na tom, jak se choval ve výkonu trestu. Není málo těch, kteří spáchali brutální vraždu poté, co byli za vzorné chování podmíněně propuštěni z vězení. Námi prezentovaný případ jako by tuto skutečnost potvrzoval.

Mrtvý ve vaně

Když jednoho horkého červencového dne ve dvaadevadesátém roce nepřišel Alois H., žijící v malém městečku na východě Čech, do práce, myslel si jeho kolega, že zaspal. Rozhodl se proto, že ho navštíví.

V nevelkém bytě v prvním patře činžovního domu vládlo nepříjemné ticho. Kolega několikrát zazvonil,  a když si pak povšiml bot před dveřmi, znervózněl.

Ještě chvíli bezradně bušil na dveře a pak zavolal policii. Po otevření bytu se přítomným naskytl hrůzný pohled. V koupelně ve vaně naplněné vodou ležel mrtvý nahý muž.

Přivolaná lékařka nezjistila na jeho těle žádné násilí a neshledala nic neobvyklého. Není tak řídkým jevem, že dojde při příliš horké koupeli k selhání srdce. Případ se zdál být medicínskou záležitostí.
 (pokračování příště)

Lenka Burýšková