„Mladý muž, který byl po sdělení obvinění stíhán vazebně, byl v pondělí z vazby propuštěn, neboť státní zástupce akceptoval náš návrh na zastavení trestního stíhání," uvedla mluvčí královéhradecké krajské policie Ivana Ježková.

Pobodanému přivolal pomoc

Tragická událost se odehrála v listopadu v rodinném domku v Hořenicích.

Mladík, kterému bylo tehdy osmnáct let a jeho velkým koníčkem byla vojenská technika a chladné zbraně, přišel  krátce před půlnocí domů. Chtěl se jen převléknout a opět odejít, dostal se však do konfliktu se svým pětapadesátiletým příbuzným, údajně nevlastním otcem.

Otčím mladíka prý začal urážet a vyhazovat z domu. Když nevlastní syn na jeho urážky nereagoval,  udeřil ho několikrát do hlavy a přidal kopanec do boku. V té chvíli se však napadený otočil, vytáhl nůž, který měl stále u sebe, a útočníka dvakrát bodl.

Když si mladík uvědomil, čeho se dopustil, okamžitě zavolal záchrannou službu a podle pokynů operátorky se   snažil pobodanému otčímovi poskytnout první pomoc.

„Muž však utrpěl taková zranění, kterým i přes rychlou pomoc na místě podlehl," uvedla náchodská policejní mluvčí Hana Klečalová.

Muži měli už 
dlouho neshody

Policie pachatele zadržela a obvinila, soud ho poslal do vazební věznice. Mladík svého činu trpce litoval, tragické následky však byly nezvratné.

Podle Ivany Ježkové bylo už od začátku vyšetřování jasné, že pro posouzení případu bude velmi důležitý psychologický a psychiatrický posudek. Záhy také vyšlo najevo, že vztahy mezi  oběma muži byly už delší dobu velmi napjaté.

Znalci, kteří duševní stav mladíka zkoumali, zjistili, že trpí duševní poruchou, kvůli které nebyl  v osudný okamžik schopen rozpoznat nebezpečnost svého jednání a nebyl schopen své jednání ani  chvíli ovládnout.

„Primárním motivem spáchání trestného činu byl totiž dle vyšetřování i znaleckého zkoumání krizový vztah mezi poškozeným a obviněným," upozornila policejní mluvčí Ivana Ježková. Ukázalo se totiž, že otčím mladého muž dlouhodobě ponižoval, psychicky týral a šikanoval.

Znalci zároveň také konstatovali, že do budoucna mladík nepředstavuje pro své okolí žádné nebezpečí.   (vit)

Nepříčetnost, trumf v dějinách obhajoby
• Tříletou podmínku udělil soud invalidovi, který v srpnu 2012 v opilosti napadl a zranil staršího muže na hradeckém Moravském Předměstí. Zraněný poté zemřel v nemocnici. V době činu byl 43letý Jiří Relich po požití alkoholu nepříčetný, proto byl odsouzen za zvlášť závažný zločin opilství. Původně mu hrozilo až 10 let vězení.

• Trest 21 let naopak dostala důchodkyně Marie Panská, která se pokusila zamordovat dvě své spolubydlící v domovech důchodců. Jedna z nich zemřela. První utloukla vázou, na druhou vzala kovovou tyč. Obhajobě se nepodařilo prokázat, že důchodkyně byla v době činů nepříčetná.

• Na nepříčetnost zkoušela hrát také Romana Z., která v září 2011 v Širokém Dole na Svitavsku zavraždila své čtyři děti ve věku od dvou měsíců do osmi let. Neuspěla ani s ústavní stížností na znalecké posudky, ve vězení si tak odsedí zbytek života.

• Podle vyšetřovatelů byl naopak nepříčetný student hradecké univerzity, který v prosinci 2003 napadl baseballovou pálkou 53letého pedagoga Jana Laška. Státní zastupitelství proto jeho stíhání zastavilo.

• Nepříčetnost se snažil před soudem předstírat rovněž poslední popravený v Česku – tehdy 35letý „vánoční vrah" Vladimír Lulek, který v roce 1986 v Předměřicích u Hradce Králové ubodal manželku a čtyři děti. U soudu se tvářil, že má duševní chorobu, a vůbec nepromluvil. Neřekl jediné slovo. Psychiatři však jeho nepříčetnost vyloučili.   (kim)