Jak velké nebezpečí v Pardubicích hrozilo, nechce policie zatím komentovat. Podobné improvizované bomby ale v minulosti dokázaly zabíjet.
Kriminalisté upozorňují, že podobné podomácku sestrojené výbušniny jsou lehce vyrobitelné.
Improvizované výbušné zařízení 19letý student školy v pátek 4. listopadu uložil do sportovní tašky, kterou společně s krabicí hřebíků a šroubů schoval do plastového kontejneru, kde ji později našli jiní studenti. Ihned bylo jasné, že nešlo o žádný vtip.
„Bylo to v době, kdy nám končila výuka,“ uvedl v pátek ředitel školy Jan Ptáček. Policisté z místa evakuovali 850 lidí. „Proběhlo to úplně v klidu. Normálně nás nechali vyjít ze školy, akorát jiným vchodem,“ popsal páteční situaci Petr, jeden z tamních studentů.
Podobné improvizované bomby dokázaly zabíjet, v tomto pardubickém případě měli muži štěstí:

O den později policisté zjistili, že se pachatel v době nálezu na místě činu také nacházel. „Dokonce se tam měl policistů ptát, co se stalo,“ řekl hlavní vyšetřovatel Milan Šimek.
O vážnosti páteční situace svědčil i velice opatrný postup pyrotechniků, kteří ve speciálních oblecích prováděli přímo v areálu školy ohledání nalezeného předmětu. Na pomoc si vzali i na dálku ovládaného robota. Policisté navíc zvažovali i uzavření přilehlé frekventované hlavní silnice.
Pod drobnohledem expertů
Zásah policie na místě trval zhruba čtyři hodiny. Policejní pyrotechnici ale i přes veškeré dostupné metody nemohli hrnec bezpečně otevřít a zjistit jeho obsah. Specialisté tak systém částečně rozebrali a odvezli. Jak velkou škodu mohla bomba napáchat, policie nechce komentovat. „Nyní budeme zkoumat účinnost a možné zraňující účinky tohoto zařízení,“ uvedl kriminalista Šimek. Více informací zatím policie nesdělí.
Vše o tématu vraha z Vysokého Mýta najdete ZDE
Kriminalisté se na střední školu během víkendu ještě vrátili. „Znovu jsme pyrotechnickou prohlídkou školy prověřovali místo činu,“ přiblížil Šimek. Jelikož experti nenašli žádnou další podobnou hrozbu, žáci se v pondělí mohli normálně vrátit do lavic. Vedení školy na doporučení kriminalistů žádné vyjádření neposkytlo.
K podobným případům, kdy dochází k obecnému ohrožení, policejní pyrotechnici v Česku vyjíždějí každý měsíc. Od ledna do září letošního roku policejní statistiky uvádějí hned 43 případů poškození cizí věci a obecné ohrožení – výbuchy. Podle trestního zákoníku to znamená, že pachatel úmyslně způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo újmy na majetku tím, že zapříčiní škodlivý účinek výbušnin.
Motivem byla pomsta
V Pardubicích mladík použil podomácku sestrojenou bombu v takzvaném papiňáku, ke kterému připojil elektrický obvod s časovačem. Student, který byl podle kriminalistů introvert, nezapadl do kolektivu ve škole, měl navíc psychické problémy. Po svém zadržení policistům uvedl, že se chtěl pomstít okolí a zabít více lidí.
Podobný výbušný systém spočívá v umístění explozivního materiálu do tlakového hrnce a umístění rozbušky na pokličku hrnce. Kriminalisté upozorňují, že podobné bomby jsou lehce vyrobitelné.

„Při domovních prohlídkách jsme našli další nástražné systémy. Ty látky a ty komponenty, které v tom byly, jsou běžně dostupné,“ potvrdil Šimek.
Síla výbuchu je podle policie závislá na velikosti a druhu výbušniny. Ta může zapříčinit i silnou explozi, při které se hrnec roztříští a z jeho částí vzniknou šrapnely.
Bostonský maraton
Lidé si na sociálních sítích ihned připomínají známé teroristické činy. Útoky takovouto bombou byly v minulosti provedeny například v roce 2006 v Bombaji, o čtyři roky později ve Stockholmu nebo v roce 2013 v Bostonu, kde v tu chvíli probíhal běžecký maraton. Po tomto bombovém útoku zemřeli tři lidé a 264 lidí bylo zraněno.

Lumír Němec, který jako voják působil v krizových oblastech a dnes se zabývá i výcvikem boje proti teroristům, se s primitivně vyrobenými systémy setkával.
Před časem na dotaz Deníku, jestli narazil i na bombu z tlakového hrnce, řekl: „Například v Afghánistánu jsou schopní vyrobit bombu z čehokoliv, i z papiňáku. Tam dávali bomby do chodníků, zabudovávali je do obrubníků. Jak a kde se dá materiál sehnat u nás, k tomu se nemohu a nechci vyjadřovat.“
