Jedním z tvrdě trestaných skutků byla sodomie. Styk se zvířaty se trestal upálením, někdy byl odsouzený nejprve sťat. Společně s ním byla upálena i „poskvrněná“ zvířata, aby se nenarodil pazgřivec.

Začátkem ledna roku 1683 přišla k soudnímu dvoru Dorota, manželka Kryštofa Manna z Nových Lesů, s podezřením, že čeledín Jan Urban nejspíš tělesně obcoval s její krávou. Přikázala mu, aby dal prasatům pití.

„Když to udělal, postavil konve před kravskej chlív a nato šel do chlíva a zavřel se tam. A já, stojíc na besídce, jsem běžela přímo do chlíva. On tam stál mezi dobytkem,“ vzpomínala Dorota. Zarazilo jí, že čeledín držel v ruce stolici. Na nic ji nepotřeboval, dojit měl zakázáno. Napadlo ji tedy jediné. Potřeboval se dostat výš, aby dosáhl na kravské pozadí. „Okamžitě jsem mu vynadala, ale Urban tvrdil, že se jen chtěl podívat, má – li dobytek co žrát. Pohrozila jsem mu, že jestli ještě jednou půjde do chlíva ke kravám, bodnu do něj vidle,“ dodala Dorota Mannová. Nakonec jí to nedalo a přece jen přišla svého čeledína udat.

Starý soudce se zamyslel. Kdo ví, jak to bylo. Dorota byla ženská od rány, která často konala dřív, než myslela. V tomhle případě by to však mohlo mít kruté následky. A tak jí připomněl případ z Pardubic, o kterém se často mluvilo. Před pár lety tam Pavla Poláka odsoudili za styk s ovcemi. „Na kole ho krutě mučili, až přiznal, že s třemi černými ovcemi proti přikázání obcoval. Ovce byly podřezány, vyvrženy a spolu s Polákem na hranici upáleny,“ vzpomínal soudce. Nechtěl samozřejmě Dorotu ovlivnit, ale třeba si svoje obvinění rozmyslí.

Měl pravdu. Bylo vidět, jak selka přemýšlí a dumá. Urban je jinak chlap jako hora, práci zastane dobře. Třeba se opravdu jenom chtěl podívat, jestli děvečka krávy nakrmila. Vlastně ho nikdy nepřinatrefila při žádném „nekalém“ skutku. Své obvinění stáhla. Starý soudce pečlivě zapsal její slova, aby chudáka Urbana zbavil možné ztráty hrdla.