(pokračování z minulého týdne): Policistům nedalo mnoho práce zjistit, kde se v poslední době pohyboval a s kým se stýkal. Po vyhodnocení získaných informací měli kriminalisté jasnou představu o posledních hodinách života oběti. Během krátkého odpoledne se jim podařilo zadržet podezřelého mladíka, u jehož otce pan Jaroslav přespával.

David pocházel ze sedmi sourozenců. V patnácti letech přišel o matku a vychovával ho starší bratr.

Pro vážné zdravotní problémy se nedoučil a začal pobírat invalidní důchod. Jeho vzorem se stali akční hrdinové, jako Dolph Lundgren nebo Jean-Claude van Damme. Urostlí a ve všech směrech perfektní hrdinové amerických akčních filmů, kteří vždy svým filmovým protivníkům ukážou, zač je toho loket.

Byl to právě Jean-Claude van Damme, jehož razantní kopy, vycházející z techniky bojového umění karate, David s úžasem obdivoval a snažil se je také zvládnout. Neuvědomoval si však, že zvládnutí takových technik není jen otázkou chvíle, ale řady let, propocených triček, kimon, odříkání si jiných zábav a podobně.

Samotní profesionálové po zvládnutí těchto technik docházejí k poznání, že použití tohoto umění proti dalšímu člověku nepřipadá v úvahu. Umění se stává součástí jejich myšlení, životních filozofií, a proto veškerá nevybitá energie a agresivita musí zůstat na žíněnce v tělocvičně.

David se od malička bál silnějších vrstevníků a neuznával ty „co mlátěj slabší". Možná proto si čichl k pěti či šesti takovým tréninkům a snažil se demonstrovat získané zlomky bojového umění.

Podle jeho slov se mu běžně stávalo, že „dostal nervy" a potřeboval se někde vybít.  David bydlel v činžovním domě o patro výš než jeho otec. Nezřídka se stávalo, že se oba byty proměnily v dočasné útočiště jejich kamarádů a známých. Výjimkou nebyl ani pan Jaroslav. Vzhledem k tomu, že neměl kde bydlet, rád využíval nabídek Davidova otce a občas u někoho přespal. Obtížným se stal ve chvíli, kdy začal z bytu odcizovat různé věci. David později vypověděl, že neměl z tohoto důvodu pana Jaroslava rád. Také mu prý vadilo to, že na sebe nedbal, potuloval se okolo popelnic a vařil v otcově bytě z nalezených zbytků potravin zapáchající jídla.

Toho osudného odpoledne se David rozhodl, že si půjde trochu zacvičit. Inspirován právě zhlédnutým akčním filmem, obul si boty takzvané  kanady. Náhle ucítil z nižšího patra dým. Seběhl tedy ze schodů a v jedné z místností otcova bytu spatřil na zemi spícího pana Jaroslava. U nohou mu hořela deka. David dostal v té chvíli obrovskou chuť někoho zmlátit.   (dokončení příště)

Lenka Burýšková