Místní úřady ho podezřívají ze špionáže a zabavily mu mobilní telefon. Než mu úředníci vzali počítač, stihl se spojit se svou manželkou. Co přesně měl udělat, ale ještě nikdo neví. „Radim Tobolka zatím obviněn nebyl. Na místo ihned odcestoval český velvyslanec ze sousední Ghany. V úterý jednal s místními úřady dvanáct hodin," potvrdil informaci Vít Kolář, tiskový mluvčí ministerstva zahraničí.

Dodal, že Tobolku musela česká diplomacie nejdříve najít. Nebyl totiž nikde registrovaný jako zadržený.

S Tobolkou zacházejí dobře

Radim Tobolka odletěl do Afriky na dvouměsíční terénní výzkum financovaný FF UHK. Měsíc strávil v Burundi a kolem 10. října odcestoval právě do Toga, aby srovnal vnitřní fungování politických stran a jejich role v politickém systému v obou zemích. Součástí jsou i rozhovory s africkými politiky, což by mohl být jeden z důvodů, proč ho policie zadržela.

„Podle našich informací je kolega Tobolka v dobrém stavu a úřady s ním slušně zacházejí. Snad by měl do několika dnů opustit zemi. Původně měl domů  odletět ve čtvrtek 15. listopadu odpoledne. Jsme mírní optimisté, ale je předčasné dělat závěry," popsala situaci Pavlína Springerová, děkanka FF UHK.

Z této fakulty jsou nyní různě po světě desítky lidí. Jeden student je v hlavním městě Ghany na semestrálním pobytu. Ve stejné zemi je také desetičlenná skupina z fakulty. Několik studentů pobývá také v Jižní Americe.

Registrace může pomoci od problémů

Podobným případům lze předejít, pokud se lidé, kteří jedou do citlivých míst pracovat nebo jako turisté, zapíší do systému Dobrovolné registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí (DROZD). Stačí uvést údaje o sobě, místu cesty a poskytnout kontakt na někoho blízkého v České republice.

V případě ohrožení bezpečnosti v lokalitě, kde se dotyčný pohybuje, mu ministerstvo zašle varování v podobě e-mailu nebo SMS zprávy. Včas se tak cestovatelé dozvědí například o různých ozbrojených konfliktech a ze země mohou bezpečně odcestovat.

Kvůli natáčení jsem se podíval do ústí samopalu

Nefotit ani nefilmovat, a pokud to jde, tak se ani nepřibližovat ke strategickým místům jako jsou letiště, kasárny, elektrárny a další důležité lokality. Do rodinného alba není radno ani pořizovat snímky vojáků či policistů.

To jsou základní pravidla, kterých by se měl držet každý, kdo je v cizině. Dá se tím předejít mnoha problémům. I když někdy se do svízelné situace člověk dostane i nechtěně. V únoru 2010 jsem s rodiči navštívil východoafrickou Ugandu.  Deset dní uteklo jako voda a chystali jsme se k odletu zpět do Evropy.  Celou dobu jsme dodržovali  bezpečnostní opatření a bez průvodce nikam sami nešli. A i přesto jsme se dostali do křížku s vojáky.

Cestou na letiště jsme projížděli kolem přehrady, kde je vodní elektrárna a zároveň jeden ze dvou zdrojů energie v Ugandě. Natáčeli jsme si krajinu, když naše auto zastavili vojáci ozbrojení samopaly. Bylo jich pět a sympaticky nevypadali. Řidič nám řekl, ať se nehýbeme a svahilsky si začali vyměňovat názory. Pěkně se zapotil, než jim vysvětlil, že nejsme teroristé, ale jen turisté. Vypadalo to, že nám vezmou paměťové karty, což by byl ještě ten lepší trest. Díky výřečnosti průvodce nás po dvaceti minutách pustili. Pokud tedy nevíte, co natáčíte, raději to nedělejte.