Hlavním líčením s dokazováním ve čtvrtek u trutnovského okresního soudu pokračovala kauza obviněných úředníků. Ti měli v rozporu s územním plánem povolit stavbu dvou rodinných domů ve Špindlerově Mlýně, v Okružní ulici nad Aquacentrem. Před soudem včera opět stanuli referentka královéhradeckého krajského úřadu Jana Svobodová a bývalý šéf špindlerovského stavebního úřadu Petr Kubec.

Pokud by soud prokázal jejich vinu, hrozí jim za přečin maření úkonu úřední osoby z nedbalosti až pět let vězení. Soud vyslechl několik svědků, opět vypovídala i obžalovaná Jana Svobodová.

Dokazování se zaměřovalo detailně především na protizákonné úřední postupy, kterými měli úředníci stavbu domů umožnit. Podle územního plánu mohly domy mít maximálně dvě nadzemní podlaží, tři bytové jednotky a půdorysnou plochu nejvýše 150 metrů čtverečných. Půdorys každého je o 75 metrů čtverečných větší. Referentka krajského úřadu nereagovala na stížnosti a nenařídila přezkumné řízení.

Za investorskou firmu Hawk Real, která domy nechala postavit, byl vyslýchán jako svědek Zbyněk Cejnar. „Zpracovanou studii na dva rodinné domy jsme předali stavební komisi, tak ji doporučila městské radě, která ji pak schválila," uvedl. To se stalo ještě v době územního plánu, platného od roku 1994, konkrétnětně v červnu roku 2011. „Začali jsme na domy chystat projektovou dokumentaci. Nový územní plán začal platit až od 1. prosince 2011," řekl Zbyněk Cejnar. Zároveň připustil, že od počátku chtěl postavit dům, do kterého se v rámci možného vejde co nejvíc bytů. „Zadal jsem to projektantům a jejich povinností bylo zjistit, co je a co není možné. Stavební povolení bylo vydané, tak jsem to víc neřešil," uvedl za majitele Cejnar. „Domy jsou excelentní, zapadají do rázu krajiny," konstatoval jednatel a řekl, že každý z nich stál 24 milionů korun.

Výnos z prvků, kterými se stavba zvětšila, údajně majitelé nemají. Vikýř se zatím neprodal a podzemní půlpatro bude investorská firma podle jeho slov využívat jako své kanceláře. V kauze včera vypovídal také investiční technik Špindlerova Mlýna Jiří Voborník. Řekl, že byl ve stavební komisi, která realizaci domů doporučila. „Posuzovali jsme studii, projekt jsem už neviděl. Později jsem si všiml, že stavba neodpovídá zadání, že jde o spojení dvou domů, tak jsem na to upozornil stavební úřad," řekl technik.

Starosta Špindlerova Mlýna Vladimír Staruch mluvil jako svědek v podobném duchu. „Před kolaudací proběhla kontrolní prohlídka, která ukázala, že domy jsou spojené zastřešením a střecha má jiný tvar, než jaký měla ve studii, kterou jsme měli v radě k dispozici. K objektu vyjádřila nesouhlas řada osob a je z toho k dispozici zápis," řekl Vladimír Staruch. Mimo jiné přiblížil výklad územního plánu, ve kterém jsou zanesené stabilizované, návrhové a přestavbové plochy. Každá má jiná pravidla.

Soudkyně Miroslava Purkertová si vyžádala od svědků řadu doplňujících dokumentů, včetně podrobného územního plánu města.

Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček:
Případem se zabýval i zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček. V jednání úředníků spatřuje rozpor s požadavky stavebního zákona. „Územní plán je totiž pro rozvoj obce dokumentem zásadní důležitosti a jeho požadavky jsou proto pro rozhodování stavebních úřadů závazné. Obec tím dává najevo, jakou výstavbu na svém území považuje za přípustnou a jakou již nikoliv. Stavební úřad se však těmito závaznými požadavky neřídil a v průběhu výstavby svá pochybení ještě prohloubil. Zcela bez vědomí vlastníků okolních pozemků a staveb, jejichž informování je v takovém případě nezbytné, totiž povolil další rozšíření výstavby do podoby, která byla v ještě výraznějším rozporu s územním plánem města Špindlerův Mlýn (mimo jiné provedení nástavby).
Novou podobou stavby byla navíc porušena i původní povolení, s nimiž ještě sousedé seznámeni byli. Původní stavební povolení už krajský úřad změnit nemohl z důvodu uplynutí lhůt. Nezabýval se však ani nezákonností rozhodnutí o změně stavby, které ještě zrušit mohl," napsal novinářům.