Odvolací senát pražského vrchního soudu jeho verdikt zrušil a případ mu vrátil k novému projednání.

Podle spisu obžalovaný Jindřich F. od června 2009 do června 2010 provozoval se svou dcerou přesně nezjištěné sexuální praktiky, přestože mu byl znám její věk. Muž dívku osahával v oblasti genitálií a strkal jí do pochvy a do konečníku nezjištěný předmět válcovitého tvaru. Tím jí způsobil drobná poranění. To potvrdilo následné lékařské vyšetření.

Obžalovaný se svou obhájkyní u prvoinstančního soudu nezpochybňoval, že by dívka byla znásilněna, nicméně argumentoval, že tím pachatelem není on. V domácnosti se pohybovali i další muži a obžalovaný tvrdil, že to mohl být někdo z nich. To však vyvrátil psychologický posudek.

„Znalkyně potvrdila, že nezletilá musela dané skutky prožít, tedy že nejsou smyšlené. Navíc negativní reakce projevovala jen vůči osobě otce, kterou také ona sama označila za člověka, který jí nepříjemné úkony prováděl,“ objasnil tehdy při vynesení verdiktu předseda senátu Miroslav Mjartan.

Jindřichu F. hrozilo až dvanáctileté vězení. Přesto soud po maximální sazbě nesáhl. „Tento případ je velmi specifický, a to především proto, že se jedná o tak malé dítě,“ uvedl Mjartan a pokračoval: „Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že obžalovaný podle znaleckého posudku trpí vrozenou sexuální deviací, kterou nemohl ovlivnit. V důsledku této deviace byly u něho sníženy ovládací schopnosti v době páchání trestného činu,“ upřesnil.

Není pedofilem, jak by se dalo předpokládat, ale má při sexu agresivní sadistické sklony. V rozsudku mu tak bylo uloženo i ústavní ochranné sexuologické léčení.

Forst při hlavním líčení tvrdil, že dívce nikdy neublížil. S poškozenou údajně neměl nikdy žádný problém. „Její zranění si nedokážu vysvětlit,“ řekl před soudem.

(sir, čtk)