Spor mezi benediktiny a pozemkovým úřadem, který řeholníkům odmítl vydat pozemky požadované v rámci církevních restitucí, byl v pátek opět odročen.

Pozemkový úřad před rokem oznámil, že benediktinům nevydá více než pět set pozemků o rozloze přibližně čtyř tisíc hektarů a stavby na Náchodsku. Benediktini o tento majetek přišli v letech 1919 a 1946, tedy před únorem 1948. Nemovitosti se podle úřadu nestaly předmětem majetkové křivdy.

Řád se však s tímto rozhodnutím nesmířil. Nynější soudní jednání se týká dvou pozemků u Heřmánkovic. Právní zástupkyně řeholníků Alena Štumpfová v pátek upozornila, že ke konfiskaci pozemků broumovských benediktinů chybějí dokumenty.

Státní pozemkový úřad totiž mimo jiné předložil soudu výměr ministerstva zemědělství o konfiskaci pozemků z prosince 1946. Podle úředníků je to zásadní listina. Ve výměru se jako důvod ke konfiskaci uvádí, že řeholníci i zaměstnanci, mezi nimiž byla většina Němců, za okupace podporovali nacisty, a proto byl majetek kláštera zabaven v rámci Benešových dekretů.

Alena Štumpfová však upozornila, že ve výměru chybějí podpisy i razítka. Navíc na jiných dokumentech vztahujících se ke konfiskaci, stojí upozornění: Neexpedovat dle rozkazu pana ministra. Není prý tedy jasné, zda výměr ve skutečnosti není jen opisem něčeho, co nikdy nevešlo v platnost.

Právní zástupkyně Pozemkového fondu Šárka Lindovská připustila, že v současné době existují jen fragmenty dokumentů týkajících se konfiskace, to ale podle ní není rozhodující.

„Pokud existovala pochybnost o tom, zda žalobci lze nemovitosti vydat, učinil správní orgán dobře, když vydání zamítl," řekla soudu.

Podle soudce Jana Fifky může sporný výměr svědčit pro obě strany. „Z toho, že takový dokument existuje, vyplývá, že takové rozhodnutí mohlo být vydáno. Ale je možné i to, že existují čistopisy čekající na podpis," řekl soudce.

Odvolávají se na rozhodnutí vlády

Štumpfová však také tvrdí, že Zemský národní výbor v Praze rozhodl o tom, že od prosince 1946 žádný církevní majetek nepodléhá konfiskaci podle Benešových dekretů.

O zastavení konfiskace majetku církevních subjektů podle ní rozhodla v prosinci 1946 také vláda. „Vláda nařídila, aby od zahájení konfiskačního řízení církevního majetku bylo upuštěno," řekla právní zástupkyně benediktinů.

Uvedla, že existují i další pochybnosti o tom, zda ke konfiskaci došlo, protože o tom nejsou žádné dokumenty. „Je je vyloučeno, aby se celý obsáhlý soupis majetku, inventarizace či pokyny z ministerstva ztratily," argumentovala Alena Štumpfová.

Desítky sporů
Státní instituce projednaly ke konci roku 2015 většinu žádostí o vydání majetku církvím.
Státní pozemkový úřad a Lesy ČR, tedy úřady, které obdržely nejvíce výzev na vydání majetku, jich projednaly přes 90 procent. Stát už uzavřel dohody o vydání asi 130 tisíc hektarů lesů či zemědělské půdy, vydány byly stovky staveb i některé kulturní památky. O další památky se církev a stát soudí a soudy budou asi ještě měsíce řešit desítky sporných případů týkajících se i dalšího majetku, o nějž církve žádají.

Kolaboranti nebo přátelé Čechů?

U soudu se v pátek četly i další listinné důkazy. Mezi nimi byla také akta s vyjádřeními o postoji a činnosti členů řádu za druhé světové války.

„Rozpoutala se tam korespondenční bitva názorů," zaznělo v pátek u soudu. Některé dokumenty hovořily o tom, že řeholníci i zaměstnanci za druhé světové války kolaborovali s nacisty. „Vykonávali v kraji silné germanizační snahy," uvádí jedna z listin. Mezi členy řádu byl údajně muž, který spolupracoval s gestapem, hromadně udával české obyvatelstvo, nabádal k represáliím vůči Čechům a dokonce k postřílení části obyvatel. Jiný člen řádu byl nařčen ze špionáže. Sám představený kláštera prý velmi podporoval nacismus.

„Ti, kteří by mohli vypovědět něco jiného, tehdy už byli odsunuti do Německa," podotkla Alena Štumpfová.

Jiná svědectví však hovořila o benediktinu, který  byl z politických důvodů zatčen a skončil v koncentračním táboře v Dachau.  Tam působil jako ošetřovatel a „vystupoval jako přítel Čechů".

Už tehdy se také objevovaly hlasy hovořící o tom, že za vším jsou snahy zmocnit se majetku kláštera. „Za požadavkem na konfiskace stojí několik reakcionářů, kteří se snaží lovit v kalných vodách," psalo se tehdy.

Benediktinský klášter podle pozemkového úřadu pozbyl část zemědělského majetku už v dubnu 1919 při první pozemkové reformě. Ani to se dosud neprokázalo.