Z důchodu mu zbývalo 143 korun, zbytek musel odevzdávat. Proto nyní jeho trýznitelé stojí před Krajským soudem
v Hradci Králové a za obchodování s lidmi jim hrozí až dvanáctiletý trest.

Souzeni jsou matka se synem – Erika a Erik Harvanovi. Hlavní postava, otec a manžel Stanislav Harvan, se procesu nedočkal, zemřel během přípravného řízení. „Vše řídil zemřelý otec, ale jednali ve vzájemné součinnosti," vysvětlil státní zástupce Milan Šimek, proč je dvojice obžalována.

Ve hře je celkem osmnáct skutků. Zaprvé jde o úvěrové podvody, obžalovaní totiž nutili své oběti, aby si braly půjčky, jež poté neměly samozřejmě možnost splácet. Zadruhé je zločin označen jako obchod s lidmi. Rodina využívala důvěřivce jako  zdroj příjmů a také jako sluhy. Což potvrdil například Radomil Sůva, jeden z nich.

Ten se s rodinou potkal na začátku podzimu 2012, kdy žil na ubytovně v Humpolci. „Harvanová mi nabídla práci asi na jeden a půl měsíce," řekl. Proto odevzdal patnáct stovek, které měl u sebe, i občanský průkaz a nechal se odvézt do Borohrádku.

Tam pracoval v rodinné zastavárně, ale především odevzdával celý důchod. Po dalším stěhování fungoval společně s dalšími jako rodinný sluha.

„Otec to dělal za mými zády. Teda pokud svědci nelžou, ale tomu moc nevěřím," vypověděl obžalovaný Erik Harvan. „Jsem přesvědčena, že jsem nic nespáchala," doplnila jeho matka, jež měla fungovat jako „naháněčka" obětí.

Ty údajně žily v šílených podmínkách, nedostávaly jídlo, bylo jim vyhrožováno. „Dostaneš po papuli," to byl prý klasický argument.

Otec despota - tak to v rodině fungovalo
Na konci července 2013 přišel soudný den. Do domu, kde podle všeho rodina Harvanových ničila životy starších mužů, vtrhla policie. Zatčeni byli matka, syn – ale i otec. Jenže ten během přípravného řízení zemřel. Proto nyní stojí před soudem „pouze" máma a její potomek.
Otec Stanislav Harvan by přitom byl hlavní postavou procesu. 
„I ke mně se choval despoticky," vypověděl jeho syn Erik, který dokonce tvrdil, že ani nevěděl, jak táta vydělává: „Myslel jsem si, že má stavební firmu."
Jenže bylo to jinak – i zastavárna, již rodina ze Slovenska provozovala v Borohrádku, byla jen zástěrkou. „Vše řídil zemřelý otec," potvrdil také státní zástupce Milan Šimek.
Jenže ani role matky se synem nebyla zanedbatelná. Žena fungovala jako jakýsi nadháněč budoucích obětí – důvěřivých seniorů – syn jako řidič a také často nesmlouvavý vymahatel otcovy vůle. „Dělali vlastně to, co jim „šéf" nakázal," popsal praktiky 
v rodině státní zástupce.
Proto nebyl proces po smrti klíčového aktéra zastaven.