„Můj klient trest přijme," prohlásil Stanislav Kadečka, obhájce obžalovaného Daniela Hakla, v pondělí, kdy začalo soudní líčení řešící smrt bezdomovce původem z Litvy.
Jak řekl, tak se stalo. Hakla v úterý odsoudil hradecký krajský soud k pěti a půl roku. Rozudek je pravomocný.
Bezdomovec byl profláklou firmou, v obchodním domě, kam chodil Hakl nakupovat, ho znali. „Plival po lidech, nadával jim," popsal odsouzený.
Problémy s ním měla i ochranka centra. V ní pracoval Filip Borovička, který se s Haklem dobře znal. A právě to stálo na začátku zločinu.
V polovině dubna, když byl Hakl v obchodě, ho Borovička požádal, zda by nepomohl opilého Litevce zpacifikovat. Ten byl totiž nepříjemný a stále se vracel, ač jej ochranka několikrát vytlačila ven.
Hakl dělá strážce už pět let, proto ho Borovička přizval. Spolu nejprve muže dostali pryč z parkoviště a nakonec se rozhodli, že za ním vyrazí do jeho příbytku, jež stál na břehu řeky Metuje.
„Motivem Haklova jednání byla snaha pomoci. Jenže poté udělal věc, na které nebyli domluveni," řekla státní zástupkyně Lenka Faltusová.
„Poškozený měl pepřový sprej, kterým mi vyhrožoval. Vytlačili jsme ho z parkoviště a pak jsme šli za ním. Ležel přikrytý papírovými krabicemi, měl jsem strach, že je ozbrojený," řekl Borovička.
„Věděli jsme, že má nůž," přidal se i sám Hakl.
„Myslel jsem si, že mu jenom slovně domluvíme. Aniž bychom byli domluveni, Hakl mu mrštil na hlavu láhev od vína," popsal Borovička.
Flašky sebrala dvojice po cestě za bezdomovcem, šlo o láhve od vína. Hakl hodil skleněnou nádobu na bezdomovce celkem třikrát, dvakrát ho trefil do hlavy, čímž mu způsobil zranění, kterým podlehl. Mrtvola byla nalezena o den později.
„Hodil poprvé, pak láhev sebral a hodil ještě dvakrát. Jednalo se o útok s velkou intenzitou," prohlásil Borovička. „Ano, druhý i třetí hody byly větší silou," přiznal sám odsouzený.
„Lituju toho, co jsem udělal, byl to zkrat," řekl.
Nebudeme o tom mluvit, volal odsouzený svědkovi
Moc dobře věděl, že udělal průšvih. Navíc krátce po smrti bezdomovce v Náchodě se Daniel Hakl dozvěděl, že se hledá pachatel, původně vraždy.
„Volal mi, že to šetří policie," řekl Filip Borovička, Haklův známý, který byl u napadení Litevce v jeho provizorním příbytku. „Nechtěl, abychom o útoku mluvili," doplnil důležitý svědek v případu.
V první chvíli se zdálo, že se Haklovi jeho touha o nevyzrazení vyplní. Policie totiž hledala úplně jiného muže. Zaprvé mnohem staršího, zadruhé podle popisu zanedbaného. S někým takovým měl totiž mít zemřelý Litevec konflikt na parkovišti před obchodním domem.
„Slovní rozepře obou mužů vyvrcholila ze strany nám doposud neznámého muže fyzickým útokem," uvedla tehdy policie. „Hledaný měl být ve věku 30 až 40 let, vyšší postavy, oválného obličeje, se špinavými blond vlasy sahajícími na krk. Působil zanedbaným dojmem. Na sobě měl starou oranžovou zimní cestářskou bundu se zašlými reflexními prvky, dlouhé tmavé kalhoty a oranžové rukavice bez prstů."
Hakl je přitom třiadvacetiletý sportovec, od osmnácti let pracuje jako člen ochranky. Také proto ho jeho známý Borovička oslovil, aby mu pomohl s problémovým zákazníkem. Skončilo to tragicky.
