Stačí jen jeden podpis. K němu však nedojde. Za deset minut si Dvořák bere kudlu a Vlastimila P. bodá do krku. K nejhoršímu však naštěstí nedochází a útočníkova oběť výpad přežije. Hradecký krajský soud za atak včera Josefu Dvořákovi uložil šestiletý trest.
„Dělali vše, aby nemuseli platit"
Dvořák, který u soudu působil odevzdaným dojmem, se o osudném dni rozpovídal až včera u soudu.
Na policii totiž nevypovídal, prý proto, že jí nedůvěřuje. „Vůbec totiž nevyřešila prapodivné úmrtí mé ženy, kterou Vlastimil P. spolu se svým otcem psychicky týrali a neoprávněně ji obrali o barák. Oni stáli za začátkem kauzy, která se táhne přes osm let a vyústila v projednávané napadení," řekl obžalovaný trestnímu tribunálu.
Podle Dvořáka za vším stála jejich hamižnost a touha se ze všeho vyvléci. „Když už se zdálo, že je vše na dobré cestě, zase přišel zádrhel. Prostě další podraz z jejich strany," uvedl Dvořák s tím, že několik dní před incidentem se u okresního soudu s pozdější obětí dohodli na finančním plnění. Jednalo se takřka o dva miliony korun.
„Už jsem to chtěl mít za sebou, všechno jsem dělal kvůli svému synovi. Den před schůzkou jsem vypil asi čtyři deci vína a trošku rumu," uvedl obžalovaný a dodal, že ještě ráno si dal panáka rumu do čaje. „Pak jsem odjel na schůzku se svým právním zástupcem v domnění, že pojedeme jen na soud dojednat poslední náležitosti. Při cestě však Vlastimil P. volal, že se ještě musíme sejít, že máme ještě něco dojednat. Místo a čas vybral on," hájil se muž.
Na inkriminované schůzce mu prý Vlastimil P. sdělil, že peníze nemohl poslat, protože žádné nemá. „Jeho otec, kterého celou dobu zastupoval, je prý investoval, a tak mi nemůžou nic dát. Přitom se arogantně usmíval. Prostě dělali vše, aby nemuseli platit. Už dříve mi naznačoval, že mého syna klidně z domu vyhodí na ulici. Jakmile mi řekl, že peníze nejsou, a zřejmě v budoucnu ani nebudou, v mysli jsem uviděl svého syna s batůžkem na ulici mezi bezdomovci. Udělalo se mi špatně a dál už nic nevím. Ale asi jsem ho bodnul," sdělil soudu muž, kterému později policie naměřila v krvi dvě a půl promile alkoholu.
„Zabít jsem ho však nechtěl. Kdyby ano, udělal bych to jinak," vypověděl Dvořák, který se prý na žádný útok nechystal a opilý si nepřipadal.
„Teď je ze mě magor a duševní kastrát"
U soudu v úterý vypovídal i Vlastimil P. Uvedl, že se k celé události nerad vrací. „Nerad o tom mluvím, už na to chci zapomenout. Ale to se nedá, přeci jenom vás každý den nikdo nevraždí," uvedl napadený muž. Dodal, že se domnívá, že si Dvořák jeho smrt a útok naplánoval už dopředu.
„Volal mi a chtěl mě vytáhnout na schůzku. Tam mi chtěl určitě něco udělat," řekl soudu Vlastimil P. a popsal osudný okamžik. „Seděli jsme a povídali si o našich sporech. Dvořák najednou odstrčil stolek a vrhl se na mě s nožem. Když mě bodal, řval: Doufám, že chcípneš. Pak už jen vím, že jsem měl kudlu v krku," řekl Vlastimil P. Na otázku soudu, jak se dnes cítí, odpověděl: „Teď je ze mě magor a duševní kastrát, který se bojí vyjít na ulici." Včerejší rozsudek není pravomocný.
