Ústavní soud svým prosincovým rozhodnutím potvrdil verdikt Nejvyššího soudu v Brně a naznačil tak, jakým směrem se budou ubírat další žaloby, které dědička Johanna Kammerlanderová vůči Turnovu a dalším městům uplatňuje. Zastupitelé tedy vytáhli z rukávu poslední eso, které ještě může hru o pozemky a majetky za stovky milionů obrátit: Josefa Kunetku.

Nejstarší zastupitel

Na posledním prosincovém zastupitelstvu získal Kunetka od zastupitelů mandát hlavního vyjednavače a hledače důkazů, které mohou do kauzy vnést nové světlo. Nejstarší turnovský zastupitel hodlá v archivech najít nezvratné důkazy o tom, že Karl Des Fours Walderode se za války provinil proti československému státu, a proto se na něj vztahují Benešovy dekrety.

„Pan Kunetka požádal o pověření, že může jménem města pátrat v archivech a shánět podklady, které by bylo možné použít u soudu v kauze Walderode,“ vysvětlila starostka Turnova Hana Maierová. Tuto pravomoc Kunetka dostal. Podle jeho slov existují v archivech další důkazy o Walderodeho provinění a potvrzují, že nebyl “Čechem jako poleno,“ jak o něm obhájci tvrdí.

„Karl Des Fours Walderode získal říšskoněmecké občanství v červenci roku 1939, v té době tedy nebyl kolaborant. Byl jím ale do roku 1939, kdy měl československé občanství a konal pro Říši,“ míní Josef Kunetka.

Jako důkaz uvádí Kunetka přátelství Walderodeho s československým generálem Bartošem, který kolaboroval s nacisty.

„Bartoš byl po válce popraven, takže to nebylo žádné mýdlo. Scházeli se spolu s Walderodem na Hrubém Rohozci. Jsou v knize návštěv, která to dokládá. Připravovali kroky pro hladký průběh nacistické okupace v Turnově,“ tvrdí zastupitel.

Archivní doklady

Archivní doklady o Walderodeho přátelství s generálem Bartošem mohou vnést do kauzy nové světlo. Obhajoba totiž dosud šlechtice označovala za loajálního Čecha, který pracoval pro stát a neprovinil se proti němu.

V pátrání po dalších dokladech a dokumentech usvědčujících Karla Des Fours Walderodeho ze zrady československého národa má Josefu Kunetkovi pomoci Ivo Navrátil, ředitel Státního okresního archivu Semily. I on je přesvědčen, že některé nezveřejněné důkazy ještě musí existovat.

„Budeme pátrat v pražských archivech, včetně těch nově otevřených, jako je archiv bezpečnostních složek, kde by se mohla skrývat ještě nějaká překvapení,“ řekl Deníku Navrátil. Konkrétní ale být z logických důvodů nechce. „Nebudeme přece protistraně dávat do rukou nějaké zbraně,“ dodává v nadsázce.

Jedna z věcí, která by mohla usvědčit Walderodeho z nepřátelství vůči Československu, by mohlo být například osvědčení o státním občanství, které šlechtic v roce 1946 ztratil a o rok později zase získal. Ztratit občanství totiž mohl právě proto, že spolupracoval s nacisty. Po této linii hodlají Ivo Navrátil a Josef Kunetka bádání vést.

Tomáš Lánský