Vražda šestnáctiletého studenta Petra Vejvody ze Žďáru nad Sázavou a nedávná vražda knihovnice V Horní Bříze na Plzeňsku zřejmě změní systém péče o duševně nemocné a nebezpečné pacienty. Ministerstvo zdravotnictví chystá zásadní kroky, které se mají v praxi objevit už příští rok.

Podle psychiatrů jsou ale šité na populistickou objednávku a horkou jehlou. V Česku má například vzniknout 30 center duševního zdraví, v každém kraji tedy jedno až dvě. Podle psychiatrů však nová koncepce upozaďuje samotné ambulance, které jsou pro kontrolu pacientů i jejich terapii nejvhodnější. Uvítali by rovněž více pravomocí vůči duševně nemocným.

„Podle zákona můžu jako psychiatr hospitalizovat pacienta bez souhlasu pouze v případě, když je bezprostředně nebezpečný sobě nebo svému okolí. Zdůrazňuji přitom slovo bezprostředně. Nestačí tedy, že pacient vyhrožuje, musí začít konat. Lidská práva tady byla nadřazena nad práva člověka. A pokud se v tomto zákon nezmění, žádná centra to nezachrání," řekl psychiatr Alexander Štorek z Chocně, který je zároveň soudním znalcem.

Podle něj nelze nikdy nikde zabránit ojedinělému excesu podobnému tomu ze Žďáru nebo z Horní Břízy.

„Centra duševní medicíny jsou směr k moderní psychiatrii, ale neměla by být šitá horkou jehlou, jako je tomu nyní, kdy se dva nebo tři schizofrenici něčeho dopustili a kdy je potřeba splnit veřejnosti zacpat pusu tím, že se v reakci na to dělají personální změny ve vedení léčeben. Je třeba umožnit psychiatrům hospitalizovat člověka, který na základě zkušeností dotyčného psychiatra je nebezpečný okolí a mohl by něco udělat," uvedl Štorek.

Postavil se rovněž za centry duševního zdraví ohrožené zachování sítě ambulancí. „Není nad osobní terapeutický vztah pacienta a lékaře."

Za zachování sítě psychiatrických ambulancí se postavila i psychiatrička Marta Holanová z Brna, která pečuje o čtyři stovky pacientů a vypracovávala znalecký posudek i na Barboru Orlovou. „Duševními centry vymizí tím individuální přístup lékařů, který nyní ke svým pacientům mají," míní Holanová.

Obává se návaznosti nové koncepce na už fungující mechanismy. Nejdůležitější je podle ní zavést důsledná kontrolní opatření ve vztahu k pacientům. „Zdravotní pojišťovny by měly začít ambulancím proplácet tzv. depotní injekce, které se pacientovi aplikují jednou za měsíc přímo do svalu. Je to sice třikrát dražší než léky, ale mnohonásobně levnější než pobyt v ústavu. Navíc je záruka, že pacient léčbu nezanedbává," sdělila psychiatrička.

Přiklání se navíc ke krevním testům. „Ty nám ukážou i terapeutickou část léčby. Navíc jsem přesvědčena, že léčbu o pacienty s nařízenou ochrannou léčbou musí garantovat stát," upozornila.  Na to však ministerstvo zdravotnictví reaguje vlažně.

Změňte přístup!
Ke změně přístupu vyzval i soudce Krajského soudu v Brně Martin Vrbík, který poslal Barboru Orlovou do ochranné zabezpečovací detence. „Apeluji na politiky, aby učinili kroky k tomu, aby podobně nemocní lidé byli pod pravidelnou kontrolou, zda užívají léky, které mají. Jde hlavně o odběry krve a následné testy, díky nimž se snadno zjistí, zda dotyčný pacient léky užívá," řekl
V průběhu vyšetřování událostí ve Žďáru totiž vyšlo najevo, že Barbora Orlová, poté co byla propuštěna z ústavní léčby do ambulantní, svévolně neužívala důležitý lék, který potlačoval její bludy. Před soudem to zdůvodnila tím, že jí bylo po léku špatně.
„Testování (odběry krve apod.) je spekulativní, spíše se bude jednat o aplikace depotních injekcí tam, kde to bude možné," reagovala mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
V Česku žije až půl milionu lidí s vážným psychiatrickým onemocněním, třetina obyvatel se někdy v životě s tímto onemocněním léčila. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem pro vyplácení invalidního důchodu.