Na pořadu dne byl jednak výslech dalších svědků a také se měl z reproduktorů v soudní síni linout zvuk usvědčujících policejních odposlechů přímo z Brunclíkovy varny. Žádný svědek se ale do ohrádky před soudem nepostavil. Proto předseda soudu Luboš Sovák přistoupil jenom k přehrání odposlechů.
V nich Brunclík v několika momentech popisoval samotnou výrobu pervitinu, ale také vzpomínal na své „varnické” začátky. „Jednou jsem to nějak přehnal. Najednou mi varna bouchla, bylo v ní asi půl kila matroše. Otevřel jsem všechna okna, ale stejně to z ulice muselo vypadat, jako kdyby u nás hořelo. Doma jsem pak měl všude bílý prášek. Když se všechno usadilo, shrnul jsem to a z prášku jsem si udělal malého sněhuláka,” zaznělo z reproduktorů. Brunclík celý odposlech označil jako „blbé” kecy mezi ním a jeho kamarádem.

Již dříve vypovídala před soudem i znalkyně z oboru psychiatrie Jana Vostatková, která téměř u všech obžalovaných odhalila psychickou závislost na pervitinu a disharmonický vývoj osobnosti. U hlavního obžalovaného Pavla Brunclíka pak konstatovala, že jeho léčba má smysl jen v případě, že se bude jednat o dobrovolných návštěvách. Nicméně Brunclík se proti závěrům soudní znalkyně ohradil s tím, že rozhodně není „závislák.“ „Nikdy jsem nebral drogy pravidelně a žil jsem jako spořádaný člověk. Je pak zajímavé, že dřívější posudek od jiné znalkyně mě jako závislého člověka nepopsal,“ řekl u soudu Brunclík, který podle spisu byl se svou přítelkyní a další obžalovanou, Monikou Emrovou, výrobcem pervitinu.

Všichni z osmičlenného gangu se cítí nevinní. Pokud se k něčemu doznali, tak jen k braní pervitinu.