Jedenáct mrtvých mužů a také jedna žena. Tucet případů, které straší ze spaní východočeské kriminalisty. Co je na nich tak zvláštního? Policistům se nikdy nepodařilo vypátrat jména a minulost mrtvých lidí.

„V rámci bývalého východočeského regionu máme takových případů dvanáct. V současném Královéhradeckém kraji jich je šest. V porovnání s republikou, kde jich je přes 400, si vedeme celkem dobře,“ uvedl kriminalista Josef Kolbaba.

Nejvíc neznámých obětí, tři, evidují policisté na Trutnovsku. Dva případy zaznamenali kriminalisté na Hradecku a jeden v Náchodě, kde objevili lidské torzo v kanálu.

Při hledání pravdy mají policisté hlavního nepřítele čas. Pokud se mrtvý člověk dříve nedostal do křížku se zákonem a jeho DNA nefiguruje v policejních databázích, nemají se často čeho chytit.

„Před lety našli lidé v Krkonoších kostru ohryzanou od zvěře. Zachovali se jen kosti a botasky, které nosí tisíce lidí. Nebylo se zkrátka čeho chytit.

To samé bylo u ženy, která se tady utopila a vyplavala po dlouhé době až u Kolína. Byla k nepoznání. Tenkrát jsme ale měli štěstí, její sestra poznala kalhoty, které sama šila,“ vzpomíná Kolbaba.

Nejstarší případ se odehrál 18. prosince 1988 na železniční trati mezi Pardubicemi a Moravany, kde lidé našli neznámého muže. Na kolejích ostatně zemřelo nejvíce lidí.

„Když máte totálně rozbitý obličej a popis, který odpovídá tisícům lidí bez jizev, tetování a dalších markantů, pak je to těžké. Někdy může jít třeba i o Ukrajince či Poláky, kteří tudy jen projížděli a vypadli z vlaku,“ míní policista.

S železnicí jsou spojené také dva případy z hradeckého okresu, které se staly před třemi lety na Slezském Předměstí a u Předměřic nad Labem. „Pokud se nám nepodaří zjistit totožnost mrtvého, zpopelní se a uloží v obci, kde bylo tělo nalezeno. Náklady platí dotčená obec,“ dodal Josef Kolbaba.