Začneme koncem, ale důležitým pro začátek. Kdo v bitvě bojoval a jak dopadla?
Bojovala proti sobě vojska pražského husitského svazu a katolická vojska složená z Mostečanů, české katolické šlechty a saských spojenců. Husité tu utrpěli drtivou porážku a v srpnu 1421 to byla v podstatě první velká bitva husitské revoluce, která skončila porážkou jednoho z velkých husitských svazů. A to je také důvod, proč se na ni zapomíná.

Nehodila se za minulého režimu do výkladu dějin? Husitské hnutí bylo velmi protlačované.
To je pravda, ale ten problém začal mnohem dříve. Před rokem 1945 to bylo téma, které na Mostecku, německém regionu s početnou českou menšinou, obrovsky rezonovalo. Už během 19. století byla bitva zatížena ideologií, protože soužití národů jednoduché nebylo. Pro německé nacionalisty se jednalo o velké vítězství německého živlu nad českým. Naopak pro české nacionální historiky, třeba Palackého, to byl důvod k jejímu vytěsňování. Přitom šlo o konflikt náboženský, nikoli národnostní, na straně katolíků stáli i čeští šlechtici.

A běžné Mostečany bitva nějak také zajímala?
A jak. V prvé řadě porážka husitů znamenala nejspíš zachránění města od násilí. V té době husité severní Čechy drasticky plenili včetně klášterů v Bílině, Oseku, vypálili řadu okolních měst, V Chomutově proběhl obrovský masakr civilistů. Bitvu u Mostu proto provází řada mýtů a městských legend.

Například?
Bitva připadla na svátek Panny Marie Sněžné a katolíci ve svém vítězství viděli její zásah. Od té doby je Panna Marie ochranitelkou Mostu.

Po ní se jmenuje třeba slavný přesunutý kostel.
Ano. Mariánská tradice byla sice ve městě mnohem starší a Panna Marie byla vždy jeho patronkou, ale po bitvě se stala i jeho ochránkyní. V baroku se začal budovat Mariánský kult a od té doby se mohutně v Mostě svátek panny Marie slaví. S tím se připomínala i bitva, vznikla i řada uměleckých děl, která visí v naší galerii. Další legendy se zrodily kvůli samotnému průběhu bitvy, včetně hrdinů bratrů Rampholda a Titta von Gorenz, kteří se podle legendy měli o porážku husitů zvlášť přičinit. Ještě ve 20. století se po nich jmenovala ulice, škola i pivo a hrálo se o nich divadlo.

Proč husité prohráli? Měli za sebou velká vítězství.
To je záhada. Husité do bitvy nastupovali sebevědomě, po několikatýdenním obléhání Mostu, které už mohlo skončit kapitulací mosteckého hradu, kdyby ji Jan Želivský přijal. Vavřinec z Březové, husitský kronikář, dokonce popisuje, jak se Pražané dívali na katolické vojsko a na dálku dělili kořist. Kdo si vezme jakého koně a podobně. Vůbec si prohru nepřipouštěli. Jenže pak se stalo něco, co vyústilo v naprosto panický útěk vojsk. Co je k tomu vedlo, o tom můžeme jen spekulovat. Vavřinec z Březové zásah Panny Marie boží také připouští – jako boží trest za ten chomutovský masakr, spáchané násilí a hříšné chování pražských husitů.

Pokud bych nechtěla věřit v zásah shůry, objevuje se v pramenech ještě jiné vysvětlení?
Traduje se, že z městských hradeb vyletěl šíp, který zasáhl koně husitského praporečníka. Ten se splašil a hnal se z Kopistké pláně, kde bitva proběhla, pryč. To mohlo v husitech vyvolat paniku, že se část jejich vojska vzdává a z boje utíká. Útěk byl opravdu zběsilý, nechali za sebou celý obléhací tábor včetně praků, děl, výzbroje i vozů. Musel to být obrovský zmatek, prchali na všechny strany.

Jaká byla na bitvu odezva?
Následky byly velké. Katolíci tlačili husity až k Žatci a Lounům, v Praze zavládla obava, že se jen tam nezastaví a budou pokračovat dál. Jan Žižka, který se v té době léčil ze ztráty druhého oka dokonce léčbu přerušil a vydal se s vojsky na pomoc k Lounům. Konzervativní pražští kališníci, kteří husitům fandili, zlomili hůl nad Janem Želivským, vůdcem pražských radikálních husitů, což vedlo následně v Praze i k mocenskému převratu, Želivského zajetí a popravě .

Kvůli jedné bitvě v sérii vítězství?
Tím, že husité nedobyli Most se nepodařilo sjednotit celé Podkrušnohoří pod jejich husitskou vládu. Most zůstal katolický až do konce revoluce a byl tak velkou oporou Zikmundovi Lucemburskému. V okolních městech bylo nutné stále nechávat vojáky v pohotovosti a znemožnilo je posílat jinam, což omezilo i Spanilé jízdy. (výpravy husitů do jiných zemí, pozn. red.).

Mohl se už tady rozhodnout výsledek Lipan?
Historici nemají rádi, co by kdyby. Jsou to spekulace. Ale pokud by město padlo, mohlo všechno dopadnout jinak. Želivský by nebyl popraven, mohl se ale zase střetnout s Žižkou, protože se názorově rozcházeli. A pak by se dějiny zase vyvíjely jinak. I na Saské straně, protože porážka husitů a následné pocty od císaře zrodily první saský kurfiřstký a vévodský titul pro později královský rod Wettinů (ten královský dostali až od Napoleona). Teorií je mnoho.

Tak zpátky k faktům. Na bitvu se zapomnělo, vaše muzeum ji ale letos připomene výraznou formou.
Komiksem. Má sice jen několik stránek ale je dělaný zábavnou formou. Najdeme tam průběh bitvy a taky medailonky důležitých zúčastněných osob. Autorem je pražská výtvarnice, konceptuální umělkyně ale zároveň i kunshistorička Katrin Buttigová.

Kde se s ním můžeme setkat?
Jednak u nás muzeu, v infocentrech okolí. Projekt podpořilo město Most, takže je volně ke stažení a využití na webovkách muzea a to zdarma. Očekáváme, že by mohl doplnit výuku dějepisu ve školách.

Do učebnic se bitva také dostane?
To asi nebude hned. Nekritický pohled na husitské hnutí je oblíbený dodnes a asi se to hned nezmění. Bitva u Mostu se ale dostává do odborné literatury, třeba do publikací Petra Čorneje. I kvůli nim je husitské období opět v popředí zájmu a je dobře, že tentokrát už můžeme na historické události nahlížet jen jako na fakta, nezatížená ničím dalším.