Jak to funguje? Zájemci o bydlení se mohou kontaktovat přes webové stránky iniciativy a dohodnout se na lokalitě, kde by chtěli bydlet. Nabídky na ní mohou zveřejňovat i organizátoři konkrétních projektů. Zájemci budou nejprve muset složit členský vklad ve výši do třetiny ceny bytu, zbytek bude družstvo financovat společným úvěrem. „Mladým rodinám v dnešní době nikdo k bydlení nepomůže, musí si tedy pomoci samy. Dobrou cestou a velkou nadějí je spolupráce s obcemi,“ konstatoval Eisenreich.

Pandemie koronaviru a opatření s ní spojená stála místo už desetitisíce lidí. Nejvíce se to týkalo těch, kteří pracovali v pohostinství a ubytování.
Velké srovnání mezd: za stejnou práci mají lidé někde i o tisíce korun méně

Jako příklad spolupráce uvedl město Jeseník. Město hodlá na svém pozemku poskytnout družstevníkům právo stavby. Ti by pak měli po desítky let své bydlení splácet. Radnice si od projektu slibuje, že byty neskončí jako investice nebo na víkendové bydlení či k pronájmu, ale budou sloužit přímo stálým obyvatelům. „Výhodou také je, že forma družstevní výstavby je přístupnější pro skupiny obyvatel, které nemají tak komfortní přístup například k financování formou hypotéky,“ uvedl místostarosta Tomáš Vlazlo.

Obdobný projekt vzniká také ve východočeské Dobrušce, rýsuje se také spolupráce s některými středočeskými městy i metropolí Prahou. „Tam je to ale na delší dobu, protože jak je to město velké, tak tam déle trvají rozhodovací procesy,“ míní Eisenreich. Tento trend ale nabývá na rozsahu po celém Česku. Podobné projekty tak chystají i jiné subjekty, například v Liberci, Pardubicích či Plzni.

Ilustrační foto
Lidí v okolí metropole přibývá. Láká je dostupnost „levného“ bydlení

Podle Eisenreicha by noví družstevníci mohli bydlet do čtyř let. Očekává, že tak „rychle“ by mohla proběhnout potřebná stavební řízení i samotná výstavba připravených projektů. Nejprve ale bude nutné přijmout nový stavební zákon, který nyní čeká ve Sněmovně na závěrečné čtení. „Pokud totiž u nás budeme dál povolovat bytové domy pět let, ani sebelepší dotační program výstavbu v nějakém reálném čase nerozhýbe,“ varovala naposledy minulý týden ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Úvěr bez zástavy

Na vzkříšené bytové družstevnictví sázejí i některé banky. Kupříkladu Raiffeisen stavební spořitelna nabízí novým družstevníkům úvěr ve výši až dvou milionů korun se splácením až na 25 let bez nutnosti zástavy nemovitosti. Právě v ní tkví největší rozdíl oproti vlastnímu bydlení, družstevním bytem totiž nelze ručit za hypotéku. „Tímto úvěrem je možné zaplatit celou cenu uvedenou ve smlouvě s bytovým družstvem nebo ve smlouvě se stávajícím družstevníkem,“ uvedla mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny Lenka Molnárová.

Nová bytová družstva a jejich spolupráce s městy může mít různou podobu. Někde jim radnice povolí stavět na svém pozemku s možností jeho pozdějšího odkupu, jinde si jej budou muset nejprve koupit. Podle odborníků přesto jde o dostupné bydlení. „V současných cenových hladinách je možné se pohybovat kolem 70 tisíc korun za metr čtvereční,“ uvedl pro Deník předseda České společnosti pro rozvoj bydlení Martin Kroh. Výhodou družstevní výstavby je podle něj zejména možnost dlouhodobě rozložit náklady na pořízení bytu. „Budou-li to s podporou města schopni rozložit do 40 nebo 50 let, tak je to obrovská úleva a promítne se to do nižších měsíčních nákladů bydlení,“ prohlásil Kroh.

Kladenské rozdělovské věžáky jsou nemovitou kulturní památkou.
Fenomén paneláky: nejde o podřadné "králíkárny" a ani výmysl komunistů

Nejprve je ale nutné přesně dohodnout podmínky spolupráce. Potvrzuje to zkušenost spolku nazvaného Spravedlnost pro bytová družstva. Ten hájí práva družstevníků, jimž před dvěma desítkami let stát přispěl dotací na výstavbu bytů prostřednictvím obcí a měst. Ta měla později své majetkové podíly převést na družstevníky, mnohé se jich ale nechtějí vzdát. „Tím, že řada měst odmítá postupovat podle smluv, de facto zadržuje majetek bytových družstev,“ uvedla spoluzakladatelka spolku Lenka Šlapáková. Spolek nyní zastupuje přes tři desítky družstev, která chtějí koordinovat svůj postup a přesvědčit úřady o svých právech.

Podle Svazu měst a obcí pro celé Česko jednotné řešení, jak zlepšit dostupnost bydlení, zatím neexistuje. „Naděje do budoucna není jen ve výstavbě nových bytů, ale je třeba pracovat i na zajištění dostatečné občanské vybavenosti a dopravní obslužnosti,“ řekla Deníku mluvčí SMO Alexandra Kocková. Řešení by podle ní mohla nastartovat zejména lepší komunikace mezi státními úřady, městy a bankami.