„Vystudoval jsem obor ekologie, etologie a evoluce na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Po bakaláři jsem nastoupil na doktorát na Fakultě geofyzikálních věd University of Chicago,“ vypráví David Černý. Věnuje se vývoji a výzkumu statistických metod a aplikací, které se používají ke studiu příbuzenských vztahů a evoluční historie různých organismů z paleontologických dob. Z jeho studií citují stovky dalších výzkumníků a s kariérou ve vědě rozhodně nekončí.

David Černý si reálně plní sen mnoha dětí - jako vědec a doktorand Chicagské univerzity studuje dinosaury a další prehistorické tvoryDavid Černý Zdroj: se svolením Bakala FoundationŽádná kariéra v zahraničí ale možná nemusela být, kdyby se studentovi nepodařilo získat hned pro první ročník studia stipendium od české nadace Bakala Foundation. Univerzity v USA mají školné, na těch prestižních, kam patří i Chicagská univerzita, se pohybuje až okolo šedesáti tisíc dolarů (téměř 1,5 milionu korun) za rok. „Bez stipendia by bylo studium naprosto nemyslitelné,“ připouští doktorand.

Stipendium navíc pokrylo i další náklady. „Nemusel jsem si dělat starosti ani s náklady na bydlení, čehož si velice vážím, protože ty bych z brigád jistě neutáhl – nemluvě o tom, že americké studentské vízum možnosti brigád poměrně omezuje. Stipendium mi dokonce zčásti pokrylo i další výdaje, jako je stravování nebo doprava,“ popisuje.

Eva Marie Spekhorstová ovládá 50 světových jazyků
Žena ovládá padesát jazyků. Nadávat v japonštině může být roztomilé, říká

Stipendia poskytují různé nadace, podporu už od prvního ročníku hledají studenti především u zmíněné Bakala Foundation a The Kellner Family Foundation. „Granty studentům univerzit poskytujeme už 13 let. Za tuto dobu nadace poskytla finanční granty celkem 239 studentkám a studentům, mezi které rozdělila přibližně 120 milionů korun,“ vypočítává mluvčí nadace The Kellner Family Foundation Jitka Tkadlecová. Podporu čerpají studenti bakalářských oborů tři až čtyři roky.

The Bakala foundation za třináct let podpořila okolo dvou stovek studentů, a to jak na bakalářských, tak i magisterských programech. Zájemci procházejí výběrovým řízením na stipendium, ale i na samotnou vybranou školu. Někteří se na studium na zahraniční univerzitě připravují od střední školy, třeba skrze středoškolská stipendia pro pobyty v zahraničí.

Maturantka Karolína Krakovcová strávila rok na střední škole v americké Pensylvánii. Pochopit systém vysokých škol přímo na místě podle ní pomáhá při dalším výběru i přijímacím řízeníKarolína KrokavcováZdroj: se svolením Bakala FoundationMaturantka Karolína Krokavcová se přihlásila do programu ASSIST a studovala minulý rok na střední škole v Pensylvánii. „Přijímací řízení na vysokou školu, konkrétně do Ameriky, se hodně liší od přijímacího řízení v Česku a chvíli trvá, než člověk pochopí tyto rozdíly. Teď už si lépe umím představit, co zahraniční vysoké školy od svých uchazečů očekávají a jakých kvalit si všímají,“ popisuje výhody středoškolského studia ve Státech Krokavcová. 

Převážná většina uchazečů o vysokoškolská stipendia měla v minulosti největší zájem o studium ve Velké Británii, která byla levnější než Amerika. To se změnilo po Brexitu, kdy se školné na britských univerzitách pro studenty z EU znásobilo a narostly i další náklady jako třeba pojištění a vízum. Celkové náklady se tak vyrovnaly těm za mořem. „Mezi zájemci o naše stipendium Scholarship jsme zaznamenali pokles preferencí britských univerzit v průměru o jednu třetinu,“ vypočítává manažerka programu Scholarship Bakala Foundation Jana Wittbergerová. Uchazeči začali hledat alternativu a hlásí se na školy ve Švýcarsku, Německu, Francie či Nizozemí. A i do Spojených států.

Propojení teorie s praxí

Přestože v pop kultuře jsou studia na zahraničních univerzitách obvykle spojována s humanitními obory, jako jsou historie, archeologie nebo literatura, a také s právy, čeští studenti do zahraničí odcházejí kvůli něčemu jinému. „Často to jsou obory, které se ve stejné podobě a kvalitě většinou nedají studovat v Česku – například v propojení na vynikající laboratoře nebo vědecké skupiny, případně soukromý sektor,“ poznamenává Jitka Tkadlecová.

Patří sem třeba robotika, biochemie nebo studium umělé inteligence. Stipendisté, které podporuje nadace rodiny Kellnerových, studují technické obory a informatiku ze třiceti procent, další třetina studuje ty přírodovědné.

Bodleyova knihovna, Oxfordská univerzita
Posun v poptávce. Dnešní středoškoláky zahraničí láká i díky kvalitě vzdělávání

U nadace Bakala Foundation je to podobné, přičemž mezi méně obvyklé obory patří například kosmonautika, mezinárodní energetika, ale i nutriční epidemiologie nebo operní zpěv. „Studenty v tomto nijak neomezujeme, je naprosto na nich, co a kde chtějí studovat, my jsme tu proto, abychom je v plnění jejich snů podpořili,“ poznamenává Jana Wittbergerová.

Podporu mohou získat i studenti, kteří už započali studium na vysokých školách v Česku, poohlížejí se ale po zahraniční zkušenosti. Žádat mohou například u Nadačního fondu Martiny a Tomáše Krskových, u Fulbrightovy komise nebo o Stipendium George Placzeka.

Příklady, kdy a kde žádat:

Bakala Foundation:Program ASSIST & HMC pro studium střední školy v USA a Británii jsou přihlášky nyní otevřené do 1. prosince 2022. Program Scholarship pro studium vysoké školy v zahraničí se otevírá 10. listopadu 2022.

The Kellner Family Foundation: Program Univerzity, žádosti se otevírají 1. února 2023.

Fulbrightova stipendia: Záleží podle studijního programu, uzávěrky se pohybují v průběhu celého roku.

Nadační fond Martiny a Tomáše Krskových: Přihlášky přijímá průběžně.