Deník loni jako první informoval o tom, že tým pod vedením virologa Marka Petráše dokončil prototyp vakcíny proti SARS-CoV-2. Proč se na něm nepokračovalo dál preklinickými a klinickými zkouškami?
Úspěch našeho projektu byl jednoznačný, protože se podařilo vytvořit prototyp vakcíny. Už v preambuli projektu stálo, že si ministr zdravotnictví vyhrazuje právo ho ukončit, pokud bude na trhu dostatečné množství komerčních vakcín. Koncem roku ministr Blatný dospěl k závěru, že vakcín je nasmlouváno dost, tudíž pro náš tým projekt skončil.

Takže když se teď ukazuje, že vakcín je nedostatek a jejich dodávky váznou, vláda se rozhodla vrátit k českému projektu inaktivované vakcíny?
Na vládě jsem nebyla, ale pochopitelně s ministerstvem zdravotnictví a příslušnými odborníky jsem v kontaktu často. Podle nich by zřejmě bylo vhodné, abychom nejen pro tuto epidemii, ale i další infekční choroby vytvořili určitou akceschopnou platformu.

O čem tedy v pondělí ministři jednomyslně rozhodli?
Předpokládám, že bude k dispozici příslušné usnesení. Dnes jsem hovořila s ministrem zdravotnictví Janem Blatným, který mi sdělil, že vláda mu uložila vypracovat projekt na pokračování vývoje a výzkumu české vakcíny proti covid-19. Ten má předložit v horizontu několika měsíců.

Předpokládáte, že na ní bude pracovat stejný tým odborníků ze Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze a Institutu klinické a experimentální medicíny jako loni?
Prvním kolem byli loni v dubnu pověřeni ředitelé těchto tří institucí a garanti jednotlivých oborů, já jsem tam působila jako zaměstnankyně IKEM a koordinátorka všech činností. Nyní je tedy předčasné hovořit o skladbě řešitelů v případě pokračování projektu. Mohou jím být pověřeny i další instituce a jejich ředitelé si také mohou klást různé podmínky včetně finančních.

Na ty se chci zeptat. Z interního materiálu ministerstva financí do médií unikla informace, že na projekt má být vyčleněno 250 milionů korun. Je to odpovídající částka?
Podle názoru zainteresovaných odborníků je to relevantní suma. Mluvím ovšem o státních organizacích. Kdyby se účastnily soukromé subjekty, byla by ta částka úplně jiná, tedy vyšší.

Piráti ve svém stanovisku tvrdí, že i tak půjde o vyhozené peníze, neboť loňský projekt vyšel na 30 milionů korun, ale podle jejich místopředsedkyně Olgy Richterové šlo o vědecký neúspěch bez „jediné recenzované odborné publikace“. Jak byste na to odpověděla?
Nevím, co má paní poslankyně Richterová na mysli. Já žádný projekt za 30 milionů korun neznám. Ta částka je nesmyslná. Výsledky našeho výzkumu nikdy nebyly vázány na nějakou publikaci, přesto existuje. My jsme je dali k dispozici celosvětové oponentuře. Je zajímavé, že se do ní ani jediným slovem nezapojili čeští kritici našeho přístupu.

A jak reagoval svět?
Velmi pozitivně. Dostali jsme okamžitě několik nabídek k publikování našich závěrů v impaktovaných časopisech. Jednu jsme využili a současně je to v běhu, ale to opravdu nebyl úkol našeho týmu. Svoje konkrétní zadání jsme splnili.

Pirátský poslanec Petr Třešňák také namítá, že až 80 milionů korun má směřovat na stavební práce, což je podle něj předčasné, když zdaleka není jisté, zda budou klinické studie úspěšné.
Na projektu budou pracovat instituce, které mají i řadu dalších úkolů. Není vůbec nic zvláštního na tom, že v jejich rámci je nutné přistoupit k nějaké stavební úpravě. Nepochybně nepůjde o jednorázové stavby.

Řada odborníků předpokládá, že koronavirus a jeho mutace nejsou poslední epidemií 21. století. Je i proto prozíravé budovat pracoviště, které by bylo na podobné hrozby připraveno a také vybaveno?
Jednoznačně ano. I země typu Izraele, Dánska nebo Švédska se snaží najít svoji národní cestu, aniž by zpochybňovaly přínos velkých firem jako základu dnešních farmakoterapií. Chápou, že ochrana vlastního obyvatelstva je nejdůležitější úkol každé vlády.

Někdy to ovšem jen vlastními prostředky není možné zařídit, jak ukazuje současná pandemie, kdy je svět závislý na zhruba šesti vakcínách farmaceutických gigantů. Jak se díváte na možnost očkovat v ČR vakcínou Sputnik V? Pokud ji schválí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), měla by vláda ruskou vakcínu nakoupit?
SÚKL je vázán platnými předpisy, podle nichž může vydávat rozhodnutí, ale jen na základě prostudování potřebné dokumentace. I české zákony umožňují výjimku pro schválení léčiv na národní úrovni. Pokud SÚKL takové razítko dá, znamená to, že vakcína je bezpečná a splňuje požadavky na léčbu v České republice.

Prototyp české vakcíny
Tým pod vědeckým vedením Marka Petráše loni dokončil první fázi, v níž navrhl prototyp vakcíny. Projekt byl ukončen před přípravou pro preklinické a posléze klinické zkoušení.

Čeští vědci vsadili na inaktivovanou vakcínu první generace. Její podstatou je, že patogen se zbaví své aktivity a nemůže se v těle množit. Předává imunitnímu systému svoji informaci, ten se naučí ho rozpoznat a je pak připraven čelit jeho aktivní podobě. „Je to prostý, ale osvědčený princip,“ říká Marek Petráš. Inaktivované vakcíny se používají proti klíšťové encefalitidě, virové hepatitidě typu A, vzteklině či dětské přenosné obrně.