Co dáváme, to se nám vrátí

Co dáváme, to se nám vrátí Navštívila Laos, Thajsko, Indonésii, Malajsii, Srí Lanku. Pouze poslední měsíc na Srí Lance strávila s kamarádkou. Nebála se. Věří v karmu, která k ní byla pozitivně nakloněná. Nejdříve přiletěla do Bangkoku, hlavního města Thajska, kde si hned po příjezdu koupila kolo. „Dokonce jsem si sehnala kolo s přehazovačkou, což byl zázrak, všude byly k mání jen starý Ukrajiny,“ říká s úsměvem Lucie. Poté se vydala nočním vlakem do Laosu, kde započala svou cestu po Asii. close info Zdroj: archiv L. Hatašové zoom_in Na Laos však nemá příliš příjemné vzpomínky. Jednoho rána se probudila se šílenou horečkou, která se střídala se zimnicí. Začala i špatně vidět. To, že si po probuzení všimla, že v pokoji jsou švábi, bylo v tu chvíli nejmenším zlem. Cesta do nemocnice nebyla jednoduchá. „Vyhledala jsem nemocnici, kam jsem se dostala až za 16 hodin. Na příslušné zastávky jsem jezdila na kole třeba 10 kilometrů. V nemocnici, která měla jen strohé vybavení, jsem padla na lůžko. Dali mi kapačky na malárii a po 3 hodinách propustili,“ vzpomíná Lucie. close info Zdroj: archiv L. Hatašové zoom_in Po Indonésii cestovala stopem a spala pod stanem. „Až na to, že mi na stan často doráželi a vrčeli pouliční psi, bylo stanování v pohodě,“ říká Lucie. Jednou se probudila na hřišti, kde zrovna děti hrály fotbal. „Stan jsem stavěla potmě, nevěděla jsem, kde jsem. Ráno jsme se tomu všichni zasmáli. Zdejší děti i dospělí jsou dobráci. S místními jsem byla hodně v kontaktu a poznala jsem jejich kulturu. Velmi mě to obohatilo. close info Zdroj: archiv L. Hatašové zoom_in V Asii jsou lidé vřelí, stále usměvaví. Ačkoliv žijí v chudobě, nabídnou i to málo, co mají. Mám ráda buddhismus, věřím v karmu. Egoistické jednání způsobuje zlo, zatímco nesobecké jednání přináší štěstí. Karmu vnímají buddhisté jako „čin“ nebo jako „příčinu a následek“. Lidé mě hostili a často ubytovávali zadarmo. Měla jsem i velké štěstí, že jsem unikala před přírodními katastrofami. close info Zdroj: archiv L. Hatašové zoom_in Těsně poté, co jsem opustila Laos, se na jihu země protrhla přehrada a zaplavila velkou oblast území, kde zahynulo spoustu obyvatel. Nebo když jsem odjela z Lomboku a přejela na Bali, Lombok byl postižen silným zemětřesením. A na Sumatře, v jiné části Indonésie, než jsem bydlela, bylo tsunami. Po návratu do Čech mně tady všichni říkali, ať už nikam nejezdím, že ty země ničím, nebo ať se sem nevracím, že zničím i Českou republiku,“ vzpomíná Lucie. close info Zdroj: archiv L. Hatašové zoom_in Vtipnou historku má Lucka i s kolem. Když se vrátila na letiště do Bangkoku, přemýšlela, co s ním. „Přišla ke mně paní, která rozdávala dotazníky. Dala jsem se s ní do řeči. Vyprávěla mi svůj životní příběh, že musí chodit do třech prací, aby se uživila, že ani s přítelem kvůli tíživé finanční situaci nemají děti. close info Zdroj: archiv L. Hatašové zoom_in Po tom, co jsem si vyslechla, kolo jsem jí darovala. Byla neskutečně šťastná. Na letišti jsem jí vysvětlovala a názorně ukazovala, co má dělat s přehazovačkou. Přišla nám vynadat ochranka, že na letišti nemůžeme jezdit na kole. Nakonec nám to nejen dovolili, ale ještě mě pochválili, že jsem udělala dobrý skutek." close info Zdroj: archiv L. Hatašové zoom_in

Co dáváme, to se nám vrátí