Vzhledem k letošnímu schodku 375 miliard a navrhovaným 295 miliardám na příští rok to žádný důvod k jásotu není. Energetická krize tvrdě dopadá na domácnosti i firmy. Stát na kompenzace cen elektřiny a plynu musí vydávat desítky miliard.

Jak ale ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura na setkání s novináři, díky kombinaci daně z neočekávaných zisků a zastropování tržních výrobních cen pro neplynové zdroje elektřiny by se tyto náklady a výdaje měly vynulovat. Nijak to ale neřeší strukturální schodek, který trvale činí 220 miliard korun. A právě na ten cílí komplexní návrh Národní ekonomické rady vlády na příjmové i výdajové straně.

Na dotaz Deníku Stanjura uvedl, že vláda o něm bude diskutovat, ale už nyní lze označit některé slepé uličky: „Jsou to slučování obcí, rušení bonusu pět set korun k penzi za vychované dítě, zavedení školného nebo zvýšení daně z příjmu fyzických osob. Chceme ale přijmout opatření, jež strukturální schodek sníží o jedno procento HDP, což představuje zhruba 70 miliard korun.“

Cestu vidí v úpravě rozpočtového určení daní, úpravě rodičovské dovolené, penzijní reformě či rušení daňových výjimek.