Policisté upozorňují, že podobných podvodů je čím dál víc. Mají v podstatě už zavedený scénář, což potvrdil například manažer České spořitelny pro klientskou bezpečnost a bankovní identitu Petr Zíma. Klient klikne na internetu na reklamu lákající na výhodné investice. Často jsou tyto reklamy zaštítěny známou osobností nebo firmou. Proklikne na stránku, kde zanechá své kontaktní údaje, načež jim zavolá domnělý investiční poradce.

Ten oběti na podvodné platformě založí účet. „Klient pošle nižší částku, v řádu tisíců, která se mu znásobí za týden až dva. Zůstatek vidí na svém účtu v podvodné platformě. Někdy dokonce podvodníci část peněz pošlou klientovi zpět. Tím zaseknou háček, protože v rámci velké lži udělají jednu malou pravdu,“ přiblížil další kroky Zíma.

Jak se bránit proti praktikám nekalých e-shopů:

V případě e-shopů přicházejí zloději s inovacemi. Novým trendem je kupříkladu otevření či propagace falešného e-shopu na sociálních sítích. Ilustrační snímek
Pozor na nekalé e-shopy, podvodů přibylo čtyřnásobně. Přečtěte si, jak nenaletět

Napálený člověk tak v domnění, že vydělal nějaké peníze, začne posílat větší částky, někdy v řádu statisíců, ale i milionů. V jedné z variant podvodu zloději klienta přesvědčí, aby si do svého počítače nainstaloval program pro vzdálený přístup, například AnyDesk, a přinutí ho přihlásit se do svého internetového bankovnictví. V tu chvíli zloději vidí zůstatky na účtu a mohou za něj přes vzdálený přístup zadávat platby. Mnohdy tak klient proinvestuje svoje životní úspory.

Letos takto jedna ošálená oběť přišla o patnáct milionů korun, což byl rekord. „Znám z vlastní praxe případy, kdy klient takto s pachatelem spolupracoval přes rok. Pravidelně posílal částku třeba sto tisíc korun,“ přiblížil expert na finanční bezpečnost České bankovní asociace Petr Barák.

Zdroj: DeníkPočet kybernetických útoků na klienty tuzemských bank roste už několik let. Jen za prvních šest měsíců letošního roku jich bylo přes třicet jedna tisíc. Celkové škody jdou do stovek milionů. Deník.cz ve spolupráci s Českou bankovní asociací přichystal pokračování seriálu Digitální podvody – jak bránit své peníze. Vše k tématu najdete každou středu na www.denik.cz.

Zíma uvedl, že pro zvýšení důvěryhodnosti se zloději v reklamách často zaštiťují známými osobnostmi nebo firmami, jako jsou Petr Pavel, Leoš Mareš, Škoda Auto nebo ČEZ.

Právě tato energetická společnost varuje, že s podobnými inzeráty nemá nic společného. „Jde o jednoznačný podvod, který zneužívá dobré jméno Skupiny ČEZ. Veškeré použité fotografie například našich výrobních zdrojů, videa a podobně, které se na těchto podvodných webových stránkách objevují, jsou použité bez našeho svolení,“ uvedla mluvčí společnosti Barbora Peterová.

Polovina lidí používá do svých aplikací stále stejné heslo. Jak vybrat bezpečnou variantu:

Jak vytvořit bezpečné heslo? Dozvíte se uvnitř článku
Polovina lidí má stejné heslo do různých aplikací. Odborníci před tím varují

Jednotlivými případy se firma zabývá už přes rok, přičemž je v kontaktu s provozovateli sociálních sítí a domáhá se stažení a zablokování těchto reklam. „Jedná se o běh na dlouhou trať, protože tvůrci a zadavatelé těchto reklam jsou prakticky nedohledatelní. Neovlivníme samozřejmě ani politiku sociálních sítí, kde se tyto reklamy objevují,“ doplnila mluvčí.

Přesto se společnosti podařilo ve spolupráci se správci sociálních sítí stovky takových reklam zablokovat. Nicméně další se objevují ve vlnách.

Seriál o digitálních podvodech:

• 22. 11. - Podvodné e-shopy
• 1. 12. - Investiční podvody
• 6. 12. - Milostné dopisy a výhry
• 13. 12. - Bazarové podvody
• 20. 12. - Bílé koně
• 27. 12. - Podvodné telefonáty seniorům

Výše škody způsobené investičními podvody nebývá malá. Podle Zímy je to v průměru sto až dvě stě tisíc korun. Kvůli tomu, že je klienti nechávají nahlédnout do svého bankovního účetnictví, vybírají si zloději zpravidla ty oběti, které mají na svých účtech vyšší zůstatky. „Nicméně se nedá vyloučit, že jsou schopni klienty přesvědčit, aby si na investice půjčili,“ varoval Zíma.

Doporučil proto, aby si lidé, než na lákavou nabídku kliknou, ověřili, s kým komunikují a vyžádali si osobní schůzku. Je také dobré se zeptat známých, zda investiční platformu znají a zeptat se i svého bankéře. Rozhodně by si ale neměli na žádost třetí osoby instalovat do svého počítače žádný program.

Podvodné e-shopy využívají zdánlivě oficiální vzhled, loga i stejný název původní internetové domény. Jak poznat, že je web falešný?

Podvodné e-shopy přitom využívají nejen totožný vzhled, jakým disponují ty legitimní, ale také oficiální loga společností nebo i stejný název internetové domény
Češi hazardují s penězi. Lákavá nabídka na internetu může přijít pěkně draho

Když se člověk rozhodne investovat, měl by to dělat se svojí bankou či ověřenými investičními platformami. „Měl by být kritický a nevěřit na lákavé zhodnocení. Žádný oběd není zdarma,“ dodal Zíma.

Jako užitečný návod, jak rozpoznat podvodné útoky, může posloužit Kybertest.cz, který připravila Česká bankovní asociace. V něm si každý může vyzkoušet svou zdatnost v kybernetické bezpečnosti.