A to jen tehdy, pokud bude situace s počty nakažených dobrá. Týdně jich musí být méně než 75 na sto tisíc obyvatel. Pro Jiřího Šmída jsou ale zavřené zahrádky zcela nepochopitelné.  „Už teď a zvláště když je již teplo, se lidé shlukují poblíž výdejních okének. Koupí si jídlo, pití, popojdou kousek dále, sednou si někam stranou a povídají si. Proto nechápu, proč by předzahrádky nemohly být už otevřené,“ diví se Šmíd.

Z představeného vládního plánu rozvolňování nejsou nadšení ani majitelé restaurací. Nechápou, proč mají otevřít své předzahrádky možná až koncem května a vnitřní prostory dokonce až někdy na přelomu června a července.

  

„Už jsem k těmto plánům skeptický. Takových rozhodnutí již bylo několik, neberu to proto příliš vážně a uvidíme, jak se vše bude vyvíjet,“ říká Martin Dostál, spolumajitel Restaurace Sokolovna v Žilině na Kladensku a také v nedaleké Velké Dobré. „Je tu celá řada nedořešených a nejasných věcí. Jak to bude například s používáním sociálního zázemí, když uvnitř budou lidé očkovaní a testovaní, venku ti neočkovaní. Nerozumím tomu,“ dodává.

Jako neštěstí označuje možnost otevřít předzahrádku až koncem května také Viktor Maleček, provozovatel legendárního Hostince U Rozvědčíka proslulého z knih spisovatele Oty Pavla.

„Je to velmi nepříjemné, jindy bychom již měli otevřeno, teď budeme čekat ještě na konec května. Sezona bude kratší. Doufejme, že nám ji pak nezkrátí ještě v září,“ upozorňuje na těžkou dobu i pro sezonní restaurační zařízení Viktor Maleček.

Otevření zahrádek 

Důvody, proč se vláda rozhodla zařadit v rámci rozvolňování otevření předzahrádek až v dalších fázích a vnímá je tak za rizikové, nezná ani vedení Asociace hotelů a restaurací České republiky. „Jsme názoru, že otevření restauračních zahrádek je možné uskutečnit ihned, při dodržování pravidel bezpečného provozu.

Vnitřní prostory restaurací pak následně, za předpokladu, že bude zajištěn vstup osob, které potvrdí, že jsou očkovány nebo se prokáží výsledkem negativního testu, případně nedávno prodělaného onemocnění Covid 19,“ říká za asociaci Václav Stárek a jedním dechem podotýká, že s otevřením předzahrádek nemají problém ani epidemiologové, protože lze nastavit hygienická opatření v podobě minimálně rozestupů stolů, maximálního počtu návštěvníků u stolu a podobně.

To není ale jediný důvod, který pomyslně zvedl předsedu asociace ze židle. Stejně nesmyslné totiž považuje rozvolňování v oblasti ubytovacích služeb. Hoteliéři by mohli své pokoje nabízet zákazníkům podle předběžného plánu nejdříve ve druhé polovině května. Ovšem nabízet budou moci jen 25 procent svých kapacit, navíc bude nutné doložit výsledek negativního testu, bude nutné dodržovat hygienická opatření a jsou naprosto vyloučené noční akce.

„Opět se ukázalo, jak vláda postupuje. Aniž by s nikým komunikovala, nesmyslně omezila kapacitně. Penzion o deseti pokojích tak bude moci nabízet jen 2,5 pokoje. Je to opětovné poškozování podnikatelů, na vládě mají zřejmě všichni představu, že existují pouze hotely s dvěma stovkami pokoji a více,“ zlobí se Stárek.

Hon na kadeřnictví?

Od pondělí 3. května se v Česku otevřou služby poskytující péči o tělo. Mezi ně patří i kadeřnictví. Ale pozor. Pokud se již chystáte objednat u svého kadeřníka, nezapomeňte si zároveň rezervovat termín v nejbližším testovacím centru. Nutnou podmínkou pro zákazníky je totiž prokázat se negativním testem na nemoc Covid-19, případně imunitou po prodělané nemoci a nebo očkováním. Bez potvrzeného negativního testu, nemůžete služby kadeřníka využít.

„Bude to složité, hodně složité. Povede to k dalšímu úbytku zákazníků. Jsem z toho všeho v rozpacích,“ komentuje rozvolňování David Záruba z Kadeřnictví Studio David. 

Šéf Asociace kadeřníků České republiky Václav Pražák takovéto přísné podmínce nerozumí a několikrát navrhoval, když už se musí zákazníci otestovat, aby měli možnost tak učinit sami testem koupeným v lékárně popřípadě by se testovali u kadeřnice. Ne všichni lidé, kteří by o služby kadeřníka stáli, se budou totiž moci prokázat testem. Problém to bude zejména v odlehlých či příhraničních regionech.

„Kolegyně kadeřnice mi již psaly, že si neumí představit, že by pán nejprve absolvoval cestu do dvacet kilometrů vzdáleného testovacího centra a pak ještě ke kadeřníkovi. Někteří kadeřníci z těchto oblastí tak kvůli tomu zřejmě neotevřou, že by to pro ně bylo likvidační,“ upozorňuje Václav Pražák s tím, že kadeřníci především nerozumí a ptají se, proč je požadován test u kadeřníka, ale při provádění zubní hygieny, v obchodech a na dalších místech, kde je takzvaně hlava na hlavě, nutný není. „Naštvalo nás to. Není to dotažené ani bez testů ani s testy. Mimochodem v Rakousku, kde podobný model zavedli, mají více než tisíc testovacích míst, u nás nejsou ani tři stovky,“ uzavírá Václav Pražák.