Co se vám odehrávalo v hlavě, než jste poznala tanečníka Marka?
Martina
: Marek je úžasný člověk. Kromě toho, že je bezprostřední, přátelský člověk, tak ještě nádherně voní. A je to ještě úžasný manžel a táta, takže v mnoha ohledech je to inspirativní osoba. On ze mě snímal to velké množství stresu, uklidňoval mě. Přesto, že pro ty profesionální tanečníky to není vůbec jednoduché tančit s „hvězdou“, za kterou se nepovažuji, ale v té pozici jsem tam byla. Naše první setkání proběhlo v pražské Týnské uličce, kde jsme poprvé tančili a mě potěšilo, že to je zrovna on. Podařilo se ke mně sehnat stejně vysokého člověka, který je se mnou kompatibilní nejen ze stránky tanečního komfortu, ale i po té lidské rovině.

Bůh se směje, když člověk plánuje. Toto napsala v diáři TraDiář 2023 Martina Viktorie Kopecká:

Farářka Martina Viktorie Kopecká a Martina Boledovičová, spoluautorky TraDiáře.
Jak prožít svátky ve zdraví? Bůh se směje, když člověk plánuje, říká farářka

Když jste se dozvěděl, že budete učit tančit farářku, jaké byly vaše první pocity?
Marek: Trochu jsem to předpovídal. Když na tiskové konferenci představili všech deset VIP osobností a já viděl krásnou, malou farářku, řekl jsem si: určitě ji dostanu, a také to tak dopadlo. Jsem velmi rád, že mi Martina přišla do života a že jsme společně dotančili až do finále a skončili na krásném druhém místě. První moje obava byla, že nebudu moct hřešit, a to hlavně slovně. Pro rychlejší učení choreografie totiž používám v dobré náladě speciální názvosloví jako mrcha, čubka a podobně. Také jsem nevěděl, zda budu moct s Martinou tancovat tak, jak se tančí na profesionálních soutěžích, zda se jí budu moct dotýkat, zda budeme moct mít tělesný kontakt v páru, takzvaně tělo na tělo. To vše pro mě byl velký otazník a první obavy, a ty mě probíhaly hlavou každý den.

Jak na váš vstup do soutěže tenkrát reagovala církev?
Martina: Pan biskup na mou zprávu odpověděl obratem telefonním hovorem. Mluvili jsme spolu o tom, co všechno účast v pořadu zahrnuje. Vyslechla jsem celý vějíř postřehů, které mě ani nenapadly. Kývala jsem, rozuměla a předpokládala jasný závěr. Salome, pěkně děkuji, nepotřebujeme. Ale jak jsem si už mohla dřív vyzkoušet a zažít v praxi, můj nadřízený – se kterým máme ještě vyššího společného šéfa v nebesích – nakonec projevil důvěru, vyslovil mi slova podpory, já překvapeně poděkovala, rozloučila se a zavěsila.

Farářka Martina Viktorie Kopecká s tanečním mistrem Markem Dědíkem v rozhovoru vzpomínají na krušné, ale i ty příjemné chvilky v taneční soutěži Star Dance.Farářka Martina Viktorie Kopecká s tanečním mistrem Markem Dědíkem v rozhovoru vzpomínají na krušné, ale i ty příjemné chvilky v taneční soutěži Star Dance.Zdroj: Se svolením Marka Dědíka

Tanec je velmi kontaktní a vášnivý, měl jste tenkrát obavu z dotyků?
Marek: Je pravda, že dotyky a intimní setkání dvou tanečních partnerů jsou opravdu blízká a někdy dost osobní. Ve standardních tancích si tanečníci musí šlapat mezi nohy, doslova se dotýkají vnitřní strany stehna partnerky a ona zase partnerova, aby se vůbec obešli a mohli spolu plout parketem. Bez toho by to nešlo, nezatančili bychom ani valčík. Tanec je prostě velmi intimní událostí, kterou sdílíte na veřejnosti před miliony diváků.

Jak vznikaly vaše choreografie a kdo vybíral hudbu?  Probíhal výběr společně?
Martina: Choreografii našich tanců dělal Marek, podle mých omezených možností. Když jsme to měli vymyšlené, přišel Marek Zelinka a začal se věnovat detailům. Což by bylo krásné, kdybych mohla trénovat neomezeně dlouho, ale já jsem obvykle potřebovala odejít do práce. Neměla jsem čas zkoumat, kam ruka vyletí, jak se otočím a zatvářím. A on se začal pouštět příliš pozdě do změn, které najednou úplně zbořily veškerou moji představu. Ale nakonec jsme našli společnou řeč a měli jsme možnost si vzájemně povědět o tom, co se v nás odehrává.

Zdroj: Youtube

Marek: Hudbu si mohla vybrat Martinka, ale nakonec jsem ji vybíral já. Celé se to pak domlouvalo s kapelníkem Kumžákem a produkcí StarDance. Choreografie jsem vymýšlel já. Vždy se snažím vycházet z osobnosti a dovednosti člověka, se kterým tancuji, a ani u Martinky to nebylo jinak. Stavěl jsem jí to přímo na tělo, aby se v tom mohla správně projevit a nestydět se!

Jak dlouho trvalo, než jste k sobě našli cestu?
Martina: Když mi volala produkce ohledně požadavků na tanečníka, měla jsem dva požadavky: přála jsem si, aby byl vtipný a neměl velikost basketbalisty. Pak jsem zjistila, že to bude Marek. Kromě toho, že byl velmi přátelský, i hezky voněl. Takže žádné dlouho nebylo.

Marek: Cestu k sobě jsme našli velmi rychle a hlavní spouštěč byl samozřejmě humor a smích. Oba jsme si ze sebe uměli udělat srandu a vůbec to nikdy nikoho neurazilo.


Nahrává se anketa ...

Který tanec byl pro vás nejemotivnější a proč?
Martina: Nejvíc jsem si užila tanec bez bot. Scénický tanec na motivy filmu Schindlerův seznam. Zatančili jsme ho i v Brněnci, přímo v místě, kde stála továrna spojená s příběhem Oskara Schindlera. Schindler byl moravský obchodník německé národnosti, který zachránil přes tisíc životů, když Židům hrozila smrt ve vyhlazovacím táboře během druhé světové války. A potom se mi líbila Černá labuť. Myšlenka na tento tanec vznikla cestou na zkoušku tanečních šatů k Taťáně Kovaříkové. Marek se mě ptal, kdyby na to snad došlo, jestli mám nějakou představu o finálovém tanci. Chtěla jsem být baletka. Marek se od srdce zasmál. Pak bylo ticho. V autě jsme si pouštěli písničky z filmu Černá labuť. Tanečnice z toho filmu byla duševně nemocná, rvalo se v ní dobro a zlo. V jisté obdobě se takové příběhy odehrávají i v našich životech. Markovo přání bylo tančit ve vodě.

Marek: Nejemotivnější pro nás oba byl scénický tanec na hudbu ze Schindlerova seznamu. Zatančit si na tuto hudbu byl můj sen. A s Martinou se to krásně propojilo a vzniklo něco neskutečně křehkého, a tak pocitového jako nikdy předtím! Podařilo se nám přenést soucit, utrpení a smutek, který plyne z toho příběhu, na taneční parket.

Zdroj: Youtube

Co pro vás tanec znamená?
Martina: V životě jsem to nerozjela na diskotéce. Styděla jsem se tančit i sama před sebou. Možná si klepete na čelo, proč jsem roli ve StarDance tedy brala, když jsem tušila, jak těžký úkol mě čeká. Tak já vám to povím. Nestála jsem ani o slávu, ani o peníze. Já jsem se ohromně toužila něco učit – ne nutně „skvěle naučit", ale chtěla jsem zažít ten pocit, že se každý den ponořím do studia, že budu zápasit sama se sebou, s rytmem, s prostorem, s vlastním studem, s trémou, s bolestí. Nepotřebuji nad tím vším vyhrát a pokořit to. Nechci nikomu „ukázat“. Ale přeji si zažít proces vývoje, chci ucítit své tělo, prozkoumat své možnosti, seznámit se s rytmem svého srdce. Být v přítomnosti. Být „při tom“. V tuto chvíli.

Teď už vím, že pokud budu chtít, najde se čas, síla i učitel. Ten, který byl dán mně, byl bez nadsázky požehnáním. Učitel musí někdy člověku říct, jak si žák opravdu stojí.
 
Marek: Pro mě tanec znamená celý můj život. Tanec je droga, kterou jednou zkusíte a chcete stále víc a víc a nikdy nemůžete přestat. Absolutně tomu podlehnete a už nikdy neodejdete. To nemluvím jen o sportovním tanci, ale hlavně o tanci, který vám jde z vašeho srdce, a je spojený s hudbou.

Farářka Martina Viktorie Kopecká s tanečním mistrem Markem Dědíkem v rozhovoru vzpomínají na krušné, ale i ty příjemné chvilky v taneční soutěži Star Dance.Farářka Martina Viktorie Kopecká s tanečním mistrem Markem Dědíkem v rozhovoru vzpomínají na krušné, ale i ty příjemné chvilky v taneční soutěži Star DanceZdroj: Se svolením Marka Dědíka

Tančíte spolu dál?
Marek: Tančíme a máme také spoustu vystoupení za sebou, ale i před sebou. Velmi nás těší, že se na nás lidé přijdou podívat a chtějí nás vidět tancovat napříč celou republikou.

Po samotném tanci vás hodnotila porota. Byla vždy spravedlivá?
Martina: Během přímého přenosu jsem ji moc nevnímala. V ten den je člověk na nohou od brzkého rána a „na řadu" přijde někdy mezi 20.30 a 22.30, na mě je to děsně pozdě. Když člověk odtančí, může se už jen úlevně smát. Mnohem víc mi záleželo na tom, co řekne Marek a jak bude mně samotné. Porota je vlastně vždy shovívavá, naše výkony se nedají srovnat s tím, jak tančí profesionálové. Před porotou se nedá nic zakamuflovat, vidí všechno. Musím říct, že ve mně nezůstalo nic z toho, co řekli, ani v dobrém, ani ve špatném. Spíš vnímám jejich osobnosti, mám je všechny ráda.

Marek: Porota hraje ve StarDance velkou roli a pokud kritizuje a nepochválí třeba už pátý díl za sebou, tak jako to bylo v našem případě, tak vás to začne hodně štvát a brát takzvaně vítr z plachet. Vím, že mají úlohu hodnotit, ale ne ubližovat. Obzvlášť lidem, kteří se opravdu snaží a dělají maximum. Za čtyři dny, které mají na naučení se jednoho až dvou tanců, opravdu nejdou dělat zázraky. Což si myslím, že v některých případech nedomyslí hlavní kat této soutěže Zdeněk Chlopčík a odbornice Tatiana Drexler.

Osmý večer letošního ročníku StarDance opustil Josef Maršálek a jeho taneční partnerka. Co na to říká pekař a cukrář známý zejména z pořadu Peče celá země?

Josef Maršálek a Adriana Mašková
Josef Maršálek o konci ve StarDance: Viděl jsem v Indii umírat lidi, o nic nejde

Vystudovala jste teologii i přesto, že nepocházíte z věřící rodiny. Jak rodiče reagovali na to, že budete farářkou?
Martina: Oba moji rodiče jsou záchranáři. Náš život se vždycky řídil rozpisem služeb. Nefungovala sobota, Vánoce, narozeniny, prostě do služby se jede ve chvíli, kdy jsme do ní zavoláni, takže v tomhle ohledu se setkávám s velkým pochopením. Ale zároveň si myslím, že si moji rodiče pro mě představovali budoucnost trošku jinak - zejména ve vzdělání, které bude právnického nebo ekonomického druhu. Tak v tom jsem se jim „trošku“ pomstila, že jsem si vybrala obor, který by oni určitě nepojmenovali jako dobrou cestu. Ale to, že jsem se v tom oboru našla, oni už dnes nějak rozeznávají, chápou to a párkrát byli i na mých bohoslužbách.

A když pak přišla nabídka ze StarDance, fandili vám?
Martina: Fandili (smích).

Nedávno vyšla vaše třetí kniha Zpověď farářky. Vznesla se na vás kritika, že jste využila načasování po StarDance. Byl to kalkul?
Martina: To, že bylo shodou okolností StarDance, nebylo nic vypočítaného. Přesto, že jsem to řekla svému nadřízenému panu biskupovi, tak jsme nedělali žádnou mediální strategii, která by měla za cíl, aby se nevím co zpopularizovalo. Spíš jsme volili cestu, která byla takovým krizovým managementem, ještě předtím, než nějaká krize vypukla nebo kdyby vypukla. Těžko budu vyvracet všechny argumenty, samozřejmě když člověk vydává knihu, tak chce, aby byla vidět, aby se dostala ke čtenářům, ale pro mě je důležité, aby byla prezentace knihy hlavně důstojná. Ta knížka není žádnou šokující legendou nebo snůškou bulvárních historek, je to z části odevzdání holdu mým kolegyním a kolegům, kteří jsou ve službě.

Zdroj: Youtube

Co se v knize dozvím, proč jste napsala pokračování?
Martina: Zpověď farářky vznikala déle a řekla bych i bolestněji než Deník farářky. Ale svůj cíl mé zpovídání splnilo, odevzdala jsem své myšlenky, činila upřímné pokání a dotkla se úlevy, která je s tím vším spojena. Tím, co přetrvává, je má radost z pravdy a z lásky.

Vy jste taneční soutěž již opustil. Co vás k tomu vedlo? Nelitujete toho?
Marek: StarDance jsem opustil jako tanečník, neboť je velmi náročné skloubit rodinný život, pracovní povinnosti, kariéru a soutěž, která vám zabírá veškerý čas. Několikrát se mi stalo, že jsem rodinu a mé dva syny neviděl třeba tři měsíce, a to už opravdu nechci. Taneční soutěž bych rád pomohl rozvíjet z jiné pozice než tanečník. Třeba jako porotce nebo choreograf, ale o tom nerozhoduji já, ale produkce v čele s paní Lucii Kapounovou a Bárou Suchařípovou. StarDance je skvělý projekt a děkuji za něj.

Farářka Martina Viktorie Kopecká v pořadu StarDance.Farářka Martina Viktorie Kopecká v pořadu StarDanceZdroj: ČTK

Nyní jste za mikrofonem, kde zpovídáte a hodnotíte páry, ale i přísnou porotu.
Marek: Mám svůj pilotní pořad Na otočku s Markem Dědíkem, který vysílá BLESK TV. Zvu si do něj hosty, kteří StarDance prošli a chtějí na ni zavzpomínat a podělit se o své zážitky, pocity, které nemohli projevit před kamerou v soutěži. Je fajn si poslechnout jejich názory s mnohdy velkým odstupem a vnímat i změnu pohledu. Chtěl jsem vytvořit nezávislý subjekt, který by hodnotil výkony tanečních párů, ale i porotu a mnohé další věci, co se ve StarDance mohou přihodit. Chci nabourat monopolní postavení poroty s jejich specifickým hodnocením a názory na tanec. Má odbornost tance je podmíněna nejen mými fantastickými výkony na českém i mezinárodním soutěžním poli, ale také úspěšně ukončeným studiem na univerzitě Palackého v Olomouci obor Trenér první třídy.

Kromě tance podporujete i nadaci Nedoklubko.
Marek: Nedoklubko podporuji už několik let, neboť máme spoustu kamarádů, kteří si prošli cestou dříve narozených dětí, a i když jsme to s manželkou u našich dětí nezažili, tak moc dobře vím, jak je náročné se vrátit do běžného běhu u normálně narozených dětí. Proto je Nedoklubko tak důležité. Pomáhá třeba se zajištěním křesel, aby si měl rodič kam sednout, když si to malé dítě velikosti dlaně vezme na chvíli z inkubátoru a tráví společně chvíle, které jsou pro něj tak důležité. Zajišťuje také papírové pleny o velikosti půl dlaně, a tak podobně. Podpořit Nedoklubko můžete i vy. Letos se nám povedl skvělý kousek společně s Lucií Žáčkovou. Vytvořili jsme charitativní kalendář se známými osobnostmi, které vzaly dříve narozené děti do svého pracovního prostředí. V kalendáři najdete Moniku Absolonovou, Romana Zacha, Václava Šandu, Miluši Bittnerovou, Jana Rajnocha a spousty dalších. Koupí kalendáře podpoříte Nedoklubko.

Veronika Arichteva vyrůstala v autoritativní rodině, ale svého syna Luku vychovává s respektem:

Herečka Veronika Arichteva (vlevo) s moderátorkou podcastu Bohumilou Čihákovou
Syna vychovávám s respektem. Říkat ne se učíme oba, vypráví herečka Arichteva

O tanec jeví zájem spíše ženy. Proč by podle vás měli tančit ženy i muži?
Martina: Jsem přesvědčená o tom, že kdyby lidé víc tančili, byli by šťastnější. Tanec mě naučil nebrat se tolik vážně a ukázal mi, co všechno moje tělo dokáže. A nakonec jsem v něm našla i tu duchovní rovinu, která mě zajímala nejvíc. Je skryta v rytmu, v dechu a tepu, v komunikaci beze slov, v nohách, které stojí pevně na zemi, a v pažích, jejichž náruč se otevírá směrem k nebi. Tanec dává člověku křídla, nedovolí mu myslet na zbytečnosti, existuje jen tahle chvíle a žádná jiná. A nejlepší nápad je protančit ji.

Marek: O tanec jeví zájem více ženy, neboť pánové jsou leniví a nechtějí se stále něco učit. Ženám pak nic jiného nezbývá než jít do kurzu Latino ladies, kde tančí samy. Tanec je ale spojení dvou bytostí pohybujících se na zvuk-hudbu za účelem přenést nějaký svůj vnitřní pocit na toho druhého nebo předvést se před publikem. A je jedno, zda tančí spolu dva muži nebo dvě ženy, nebo muž a žena. Jde hlavně o to magické spojení a souznění dvou těl.

Zdroj: Youtube

Tanec je dřina a vyžaduje disciplínu. Měl jste někdy chvíli, kdy jste chtěl s dráhou profesionálního tanečníka skončit?
Marek: Nikdy. I když to bylo mnohdy velmi těžké a musel jsem překonat spousty překážek jak výkonnostních, tak i psychických. Jsem bojovník a tím i zůstanu.

Lze odpustit člověku, který nám ublížil?
Martina: Při hledání odpovědi na tuhle otázku můžu vycházet jen ze svých zkušeností a domněnek. Říká se, že ten, kdo o odpuštění uvažuje, už odpustil. Na druhou stranu taky často slyšíme, že lidé odpouští, ale nezapomínají.

Několikrát v životě jsem si myslela, že se na mě někdo dopustil nenapravitelné a neodpustitelné křivdy, ale časem jsem si vzpomněla na lásku, kterou jsem k tomu člověku cítila, a nadřadila jsem ji nad všechnu bolest, kterou mi způsobil. Nepochybovala jsem o tom, že toho člověka opravdu nesnáším, a taky jsem měla pocit, že mi vzal kus mě samotné, mého srdce a roky života. Že mě připravil o iluze. Po pár letech jsem zjistila, že ta nenávist je pryč, protože jsem si mnohem víc než to špatné pamatovala to dobré. Nepochybuji o tom, že se Bůh slitovává nad člověkem v bolesti. Že pomáhá člověku odpustit.

Hostem Listování v Trutnově byla farářka Martina Viktorie Kopecká, známá z působení v televizní show Star Dance. Sledovalo ji vyprodané Uffo.Hostem Listování v Trutnově byla farářka Martina Viktorie Kopecká, známá z působení v televizní show Star Dance. Sledovalo ji vyprodané UffoZdroj: Jan Bartoš

Ale kdo jsem já, abych mluvila o odpuštění bolestí, které lidé zažívají. Můžu je vyslechnout, doprovázet, chápat, ale na odpuštění je nakonec člověk sám. Není to proces mezi dvěma póly, mezi lidmi. Odpuštění musíme odpracovat každý sám za sebe. A možná to bude trvat celý život. Čas plyne, mnohé se zahojí samo, aniž bychom o to usilovali, ale některé rány se znova a znova otevírají, ve formě traumat promlouvají do našeho života. Ale nemusí to být konečný stav, se vším se dá alespoň o kousek hnout směrem k lepšímu. Odpuštění přináší úlevu, možnost nechat rány srůst, aby se mohly objevit jizvy. Ty nám už navždycky budou připomínat, že jsme něco zvládli, něco jsme překonali. Nebo dokonce „překovali“ v cosi lepšího. Odpuštění v sobě nese naději na budoucnost, je to proces, který vede k tvoření nového.

Je v zákulisí StarDance něco, o čem se nesmí mluvit a veřejnost neuvidí?
Marek: V zákulisí se děje hodně věcí, a hlavně těch neočekávaných. A ano, nesmí se o nich mluvit. Neboť co není v mém domě, není pro mě.

Jak zůstat duševně zdravý od dětství až do dospělosti a kdo a co ovlivňuje dětskou duši nejvíce? Na to odpovídal psychiatr a pedagog Cyril Höschl:

Bariéra mezi rodiči a dětmi? Komunikace
PODCAST: Zlobivé dítě bylo dříve spratek, dnes má ADHD, říká psychiatr Höschl

Chybí soutěži StarDance tanečníci stejného pohlaví?
Marek: Nechybí a hlavně nevím, zda-li je Česko a divák taneční soutěže StarDance na tuto možnost připraven. Řekl bych, že není. Ve světě je to ale úplně běžné a nic zlého ani špatného v tom nikdo nevidí. Jsme přeci ve  21. století a žijeme v demokratickém státě, tak proč se na to dívat skrz prsty? V anglické verzi již lesbický i gay pár tančil.

StarDance bude znát brzy vítěze. Kdo je váš favorit a proč?
Martina: Fandila jsem panu Maršálkovi. Ale kdybych se měla dívat ještě o kousek dál, než jsou jenom lidské sympatie, když k nim doplním ještě naprosto skvělý um, tak mému oku lahodí to, jak tančí paní Kubelková. Je to pro mě opravdu nádherná podívaná v tom smyslu, že vím, jak těžké je tančit před těmi kamerami a zdaleka bych to nedokázala tak jako ona. Úžasně také tančí paní Samková Adamczyková, která krásně používá paže.

Marek: Mám favoritku soutěže a je to Eva Adamzcyková, ale myslím si, že na tom zlatém stupni vítězů bude stát někdo úplně jiný.

Farářka Martina Viktorie Kopecká s tanečním mistrem Markem Dědíkem v rozhovoru vzpomínají na krušné, ale i ty příjemné chvilky v taneční soutěži Star Dance.Marek DědíkZdroj: se svolením Marka DědíkaMarek Dědík má ukončené studium na univerzitě Palackého v Olomouci obor Trenér první třídy. Je mistr střední Evropy v tanečním sportu. Dvojnásobný semifinalista mistrovství Evropy. Pětinásobný mistr Slovenské republiky. Mistr České republiky. Mistr České republiky v Showdance. Finalista světového poháru a Grand Slam Series Latin. Finalista a vítěz mnoha soutěží světového tanečního okruhu WDSF. Vytančil si 8. místo světového ranklistu WDSF. Mistr a vicemistr Salsa, Bachata a Merengue. Je ženatý a má dva syny.

zdroj: www.marekdedik.cz

Martina Viktorie KopeckáMartina Viktorie KopeckáZdroj: se svolením Lukáše BíbyMartina Viktorie Kopecká je farářka Církve československé husitské. Kromě teologie vystudovala také psychologii a speciální pedagogiku, aby k učení o Duchu přidala i lidskou duši (a neurofyziologii). Říká o sobě, že je věčnou studentkou, a tak v současné době pracuje na doktorské práci a dokončuje další psychoterapeutický výcvik. Už desátým rokem slouží Bohu i lidem v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a také v malé kapličce ve Strašnicích v Praze. V roce 2013 ji v Jižní Koreji zvolili do ústředního výkonného výboru Světové rady církví (World Council of Churches) a během svého osmiletého působení v úřadě v Ženevě zjistila, že ekumena, tedy mezicírkevní spolupráce a mezináboženský dialog, je její životní styl. Roli farářky překračuje – nebo spíše doplňuje – mnoha svými dalšími úlohami, třeba jako prezidentka festivalu Meeting Brno nebo jako Vyslankyně dobré vůle ČR.

Na to, jestli se naplní očekávání farářky Martiny Viktorie Kopecké nebo tanečníka Marka Dědíka, si ještě pár dní počkáme. Nač se ale můžete těšit už tento pátek, je velmi otevřený rozhovor s farářkou Martinou Viktorií Kopeckou, kterou jsem pro vás vyzpovídala ve svém podcastu O životě zblízka. Povídáme si o její nové knize Zpověď farářky, ale i tom, proč lhala o svém vztahu, zda-li může být autentická, řešíme spolu také účast stejného pohlaví v taneční soutěži StarDance, rovnost a hodnotu vztahu stejného pohlaví nebo celibát.