Nejvíc jelenů, laní a kolouchů za posledních 16 let zastřelili během minulé lovecké sezony tuzemští myslivci. Rekordní čísla hlásí i v případě mufloní a daňčí zvěře.

Zdroj: Deník Data / Jakub Rusek a Aleš Vojíř

Zdroj: Deník Data / Jakub Rusek a Aleš Vojíř

Na pomezí Lidečka a Pulčína na Hornolidečsku zardousili vlci tři ovce plemene Suffolk. Ochránci přírody, kterým zabité kusy patřily, objevili roztrhaná zvířata v sobotu 16. listopadu 2019.
Vlci zardousili u Lidečka tři ovce. Patřily valašským ochráncům přírody

Naopak výrazně polevili v zabíjení divokých prasat. Těch podle dat Českého statistického úřadu odstřelili v období od dubna 2018 do konce března 2019 necelých 138 tisíc kusů, tedy o 40 procent méně než o rok dříve.

Zdroj: Deník Data / Jakub Rusek a Aleš Vojíř

V současnosti se pořádá řada honů po celé republice. Kolik zvířat během nich přijde o život rukou myslivců, lze odvodit ze statistik za předcházející lovecké sezony: bude se jednat o skoro půl milionu bažantů, čtvrt milionu kachen, kolem stovky tisíc srnců, srnek a srnčat či třicet tisíc zajíců.

Zdroj: Deník Data / Jakub Rusek a Aleš Vojíř

„Vlci nás nenahradí"

Zejména mezi obyvateli měst proto nemají myslivci dobré jméno.

„V dnešní době je bohužel stále složitější části společnosti podstatu myslivosti vysvětlit,“ říká Vlastimil Waic, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty. Ta dle něj spočívá především v „praktické ekologii“.

Vlk, ilustrační foto
Vlci, rysi a medvědi. Jak s nimi žít, lidé prozatím nevědí

„V Česku žijeme v kulturní, člověkem vytvořené či pozměněné krajině, v níž člověk narušil přirozené procesy, které musí nahradit. Myslivci musejí stavy zvěře regulovat, péče se bez lovu neobejde. A myslivci jsou v tomto nenahraditelní. Ani dnes tolik populárních vlků nikdy nemůže být v Česku dost na to, aby tuto roli zastali,“ dodává Waic.

Divočáci mají pré

Naopak v řadě krajů vadí lidem – a nejen zemědělcům – přemnožení divočáci. V jejich odstřelu přitom myslivci loni výrazně polevili – alespoň ve srovnání s rokem 2017.

To může být zčásti způsobené tím, že předloni si je brali častěji na mušku také proto, že se na Zlínsku vyskytl africký mor prasat. Aby se nebezpečná nákaza nešířila dál po republice, bylo nutné divočáky v okolí místa výskytu eliminovat.

Rys. Ilustrační foto
KVÍZ: Poznáte šelmy, které žijí v české přírodě?

Úřady proto lovcům v zamořené oblasti vyplácely za každý ulovený kus 3000 korun, dalších 3200 korun jako kompenzaci získalo myslivecké sdružení. Nyní se již tyto prostředky nevyplácejí.

Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty nabízí ještě jeden důvod: „Vloni byla výjimečná úroda semen dubu a buku, prasata měla dostatek potravy v lesích a nebyla motivována vycházet k vnadištím, kde je větší pravděpodobnost je ulovit.“