První možností je paušální poplatek vybíraný od každého obyvatele přihlášeného k trvalému pobytu – v případě nemovitostí určených k rekreaci ale mohou vybrat jen tuto částku bez ohledu na počet lidí, kteří do ní jezdí. Druhou možností je poplatky odstupňovat kupříkladu podle objemu či hmotnosti odevzdaného odpadu. Tyto dvě varianty ale nelze kombinovat.

Stihnout všechno včas je v jejich vlastním zájmu. Bez platné vyhlášky by totiž od Nového roku nemohly od svých obyvatel vybírat poplatky za odpady. „Z toho důvodu se domníváme, že musí být zájmem každé obce, aby měla vyhlášku pro rok 2022 připravenou, projednanou a hlavně schválenou,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.

Senior studuje na nádraží jízdní řád Českých drah
Vlaky začínají jezdit podle nového řádu. Na některých tratích se změní dopravci

Každá obec si přitom musí sama vyhodnotit, jaký způsob odkládání odpadu a placení za něj zvolí. „Musí ale splnit zákonné povinnosti, tedy zajistit oddělený sběr minimálně nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých tuků a olejů, a také dosáhnout zákonem dané míry třídění,“ konstatoval Charvát. Nyní se k recyklaci vytřídí asi 40 procent komunálního odpadu, v roce 2025 to podle nové legislativy bude muset být 60 procent a v roce 2035 dokonce 70 procent.

V Žehuni, obci o 450 obyvatelích na Kolínsku, již vyhlášku přijali. Každý stálý obyvatel zde proto i v příštím roce zaplatí za odpad tak jako dosud 700 korun. Těžkou hlavu jim ale dělají ti, kteří zde bydlí, ačkoli zde nemají nahlášené trvalé bydliště. „I čtyřčlenná rodina tak za chalupu zaplatí jenom sedm stovek,“ řekl starosta Žehuně Karel Horák. Bez nahlášeného trvalého pobytu přitom v obci bydlí asi desetina obyvatel.

Podobně řada lidí bydlí bez trvalého pobytu v okolí velkých měst. Ti si v metropoli nechávají trvalé bydliště třeba kvůli parkovacím kartám. Obce přesto ve své naprosté většině volí tento způsob poplatku „na hlavu“. „Hlavní důvod je jeho relativní administrativní nenáročnost, přehlednost a jednoduchost kontroly,“ řekl Deníku místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal. Využívají jej proto i v nedalekém dvoutisícovém Velkém Oseku, kde působí jako starosta.

Motivace k třídění

Druhou variantou pro výpočet odpadu je platit podle toho, kolik jej jednotliví lidé vyprodukují. Obce přitom mohou vycházet buď podle hmotnosti anebo objemu odloženého odpadu, anebo z kapacity nádob na odpad a frekvence jejich odvozu. V tom případě by mohly lépe motivovat obyvatele k třídění, protože by při odvozu menšího množství odpadu platili méně peněz.

Skauti dovezli vlakem z Vídně Betlémské světlo. Každoroční tradiční cesta skautů pak pokračovala do svatopetrské katedrály, kde světlo předali biskupovi Cikrlemu. Betlémské světlo pak budou skauti rozvážet příští sobotu 18. prosince po celé zemi.
Plamínek z Betléma je v Česku, skauti ho převzali z Rakouska

Podle Tomáše Auera z advokátní kanceláře KVB, jež obcím poskytuje právní poradenství, k tomu ale samosprávy přistupují jen výjimečně. „V příštím roce budou komunální volby, takže ochota měnit zaběhaný systém a radikálně zdražovat odpady tady příliš není,“ vysvětlil. Zastupitelé proto ani „netlačí na pilu“ ohledně výše poplatku. Ze zákona jej sice mohou zvýšit až na 1200 korun, obvykle se ale „drží při zdi“. „Převážná část obcí, pokud má tento poplatek, tak dává třeba 500 až 800 korun na hlavu,“ tvrdí Auer.

Všichni znalci oslovení Deníkem se shodují, že se neobávají, že by se obce s přijímáním vyhlášek nestačily vypořádat. „Nesetkal jsem se s obcí, která by se na to nepřipravovala, nevěděla by o tom,“ konstatoval Drahovzal ze Svazu měst a obcí. „Obce jsou na to velmi dobře připraveny,“ dodal.