Šimsa a Váchal byli opravdu přátelé a inspirovali se navzájem. Zatímco Šimsa vydával propagační pohlednice s protialkoholní tematikou, jež vycházely z Váchalových kreseb z cyklu Kolo zla, Váchal zase zparodoval v Krvavém románu Šimsovo sanatorium, které tento neuropsychiatr založil začátkem 20. století v pražské Krči. Své zpodobnění našly v románu i některé zvláštní projevy Šimsovy povahy, například hluboký zájem o spiritismus.
Tento zájem vystoupil v Šimsově životě do popředí po první světové válce, kdy se mu nepodařilo obnovit předválečnou slávu sanatoria. Svůj zájem tak upřel ke svým dalším aktivitám: k publikační činnosti, k vysvětlování různých okultních jevů, o něž rostla v poválečné Evropě poptávka.
V roce 1927 vydal práci, nazvanou „Záhadné zjevy mediální“, v níž reagoval na vlnu pozorování podivných paranormálních jevů, pro něž se mezinárodně vžilo označení „poltergeist“…
PODCASTY A VIDEA
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
