Jednadvacetiletý muž navázal kontakt s dvanáctiletou dívkou přes Messenger. Nabádal ji k zasílání nahých až pornograficky laděných fotografií a videí přes další aplikaci. Když to později začala odmítat, pohrozil jí, že materiály zveřejní na internetu. Od dalších dětí vyžadoval videa, jak si hladí přirození, dokonce také intimní hrátky s jejich malými bratry.

Tohoto sexuálního predátora v kyberprostoru policisté opakovaně dopadli a soud odsoudil. Nejde ale vůbec o ojedinělý případ.

Evropská komise zvažuje, že by konverzace na sociálních sítích, a spolu s nimi také fotografie a videa v nich posílaná, hlídaly automaty. Mají zachytit případné šíření dětské pornografie. Ilustrační snímek
Zásah do soukromí? Roboti mají v konverzacích na sítích hledat dětské porno

Loni kriminalisté v Česku řešili 54 případů zvlášť závažného zločinu sexuálního nátlaku na síti. K tomu vyšetřovali i další trestné činy sexuálního charakteru v kyberprostoru souzené dle jiných paragrafů. „Přestože objasněnost je více než devadesát procent, k vyšetřovatelům se dostane jen zlomek spáchaných činů. Poškození zločin neoznámí. Je to jakési virtuální znásilnění, podobné i v tomto ohledu,“ řekl Deníku státní zástupce jihomoravského Krajského státního zastupitelství Marek Vagai.

Sexuální nátlak

Zákon popisuje dvě formy, a to donucení jiné osoby násilím či výhrůžkami k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, a donucení jiné osoby k pohlavnímu styku, k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování zneužitím její závislosti, bezbrannosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu. Prostředkem sexuálního nátlaku ve druhém případě není násilí, ale například závislost oběti na pachateli, v důsledku které dotyčný nejedná nezávisle a svobodně.

Podle odborníků je neodhalených případů mnohem víc, dětské oběti se ale často bojí svěřit rodičům. I přes obrovský ohlas dokumentu V síti z roku 2020. „Znepokojivý a otřesný vývoj pak spatřuji v tom, že oběti a dokonce také pachatelé jsou stále mladší. Na obou stranách jsme se zabývali případy dětí kolem sedmi a osmi let,“ poukázal Vagai.

Vyšetřovaní pachatelé jsou podle něj v jasné většině Češi.

Málo známé sítě 

Mezi dětmi jsou také stále populárnější sociální sítě a chatovací platformy, o kterých rodiče nemají ani potuchy. Jako aplikace Tellonym pro zasílání zpráv nebo Omegle, která uživatele náhodně spáruje, a to i pro videokomunikaci. „Nikdy nevíte, na koho dítě narazí. Důkazy se získávají hůř než u tradičních sociálních sítí,“ upozornil státní zástupce.

Pod krajské policisty a soudy spadají případy nejzranitelnějších obětí – nezletilých do patnácti let. „Starší dívky mají o rizicích na sociálních sítích větší povědomí, jen tak někomu nenaletí. Malé děti jsou důvěřivější,“ konstatoval policista Roman Mráka, vrchní komisař oddělení kybernetické kriminality.

Dokument V síti
Odborník k dokumentu V síti: Predátoři lákají děti na velké peníze či mobily

Jsou predátoři, kteří se na tuto trestnou činnost zaměřují a přes sociální sítě a chatovací platformy komunikují se stovkami až tisíci dětmi. „Alarmující zjištění je, že mnohé děti to neberou jako příkoří a baví je to,“ zmínil Mráka.

Když změní názor, zastavit komunikaci je složité. Predátorova past už sklapla. Většinou podle vyšetřovatelů vyláká první fotografii oběti ve spodním prádle nebo nahé už do deseti minut. „Pokud se dítě ‚chytne‘, bývá to takto rychle. Když ne, predátor končí komunikaci. Na sítích, které jsou anonymnější, kde si uživatelé pod přezdívkami nejdříve vzájemně uvádějí věk, starší pachatelé zpočátku vystupují jako vrstevníci dětí. V pětadevadesáti procentech lžou o svém pohlaví, predátoři si zakládají dívčí profily,“ popsal metody Vagai.

Prohlédněte si snímky z natáčení dokumentu V síti: 

Po získání sympatií následuje intimnější komunikace. „Už jsi někdy měla kluka? Víš, co se s klukama dělá? Už sis to někdy dělala sama? Nebudeme si posílat nudes?,“ zní častá spojení. Vyšetřovatelé jsou až překvapeni, jak kouzelně slovo z angličtiny, znamenající doslova nahé fotky, působí na děti.

První dobrovolně odeslaná fotografie je podle expertů rozhodující. „Jde o materiál využitelný pro další vydírání a sexuální nátlak. Pachatelé také využívají lsti a kvůli vzbuzení důvěry sami dívce odesílají údajně své nahé fotografie. Ty však získali dříve třeba od jiné poškozené,“ vysvětlil Vagai.

Ilustrační snímek
Znásilňoval děti a fotil je. Podcenil jsem léčbu, mrzí mě to, řekl muž u soudu

Záhy se pachatel již otevřeně přepne do role predátora. Časem predátoři oběti úkolují, co mají na fotkách a videích dělat. „Vyhrožují, že jinak fotky pošlou rodičům, přátelům ze sociálních sítí nebo dokonce řediteli do školy. Dítě tím dostávají pod tlak, roztáčí kolo, které lze těžko rozbít. Dívky se bojí komukoliv svěřit. Mnohdy se psychicky zhroutí,“ dodal státní zástupce.

Podle psychologů u nich dochází k postraumatickým stresovým poruchám nebo sebepoškozování. „I když je to pro oběti těžké, důležité je vyhledat co nejdřív pomoc. U rodičů, zástupců školy nebo přímo u odborníků,“ poradil Vagai. Upozornil, že největší chybou je pak mazání konverzací, fotek, videí i používaných aplikací, jako potenciálního důkazního materiálu.

Kontrola mobilu nestačí 

Podle kriminalistů to predátoři na síti v jednu chvíli zkouší na více dětí. K fyzickému setkání ale prakticky nedochází, pachateli zpravidla nejsou pedofilové. Mnohdy se jedná o sexuálně nezralé jedince, z osobního kontaktu s dívkou mají strach. „Z mé praxe vyplynulo, že tímto způsobem se „baví“ naprosto různé typy osob s různým stupněm vzdělání, z různých sociálních vrstev. Někteří nevědí o právních dopadech svého jednání,“ informovala soudní znalkyně z oboru psychiatrie a sexuologie Petra Sejbalová.

Za zásadní v prevenci kromě výchovy v rodině považuje sexuální výchovu. „V současné době jsou děti a dospívající daleko více ohroženi internetovou pornografií a rizikovými kontakty na sociálních sítích než neplánovaným rodičovstvím nebo pohlavními chorobami,“ uvedla již dříve Sejbalová, která působí i jako primářka Sexuologického oddělení Fakultní nemocnice Brno.

Preventivní programy

- Bývalý youtuber a influencer Jirka Král spolupracoval s technologickou společností Avast na programu Buď safe online pod záštitou ministerstva školství. Vzdělává děti na základních školách, jak se na internetu chovat správně a bezpečně.

- Národním programem prevence rizikového chování v online prostředí se stal projekt e-bezpeci.cz. Otevřel se také individuálním zájemcům z řad rodičů. Součástí jsou i materiály pro učitele, rodiče a žáky nebo videokurzy. Mezi tématy je kyberšikana, sexting, bezpečné seznamování nebo fake news.

Ani rodičovská kontrola mobilu totiž dítěti zcela nezajistí ochranu. „Pachatelé oběti nabádají k postupnému mazání komunikace a fotek, zametají stopy, což vyšetřovatelům komplikuje dokazování. Děti jsou také mnohdy digitálně gramotnější než jejich rodiče. V mobilu schovávají ikony aplikací. Při zpětných analýzách telefonů obětí jsou rodiče překvapení, co tam děti mají a co na internetu sledují, včetně pornografie,“ zmínil kriminalista Mráka s tím, že policisté potřebné nástroje k odhalování predátorů mají.

Příliš děravé síto 

Minimální věková hranice pro registraci dítěte na sociální sítě i do celé řady dalších internetových služeb je stanovena na třináct let. V praxi je toto síto děravé jako cedník. S neznámými lidmi si píší i školačky z prvního stupně. „Většina rodičů aktuálně neohroženější věkové skupiny dětí používá většinou jen Facebook, možnosti dalších sociální sítí neznají. Predátoři ale využívají téměř všechny, nejvíc od Instagramu až po chatovací aplikace jako WhatsApp. Džungle je také Snapchat. V některých případech kontakt začíná na komunikačním kanálu u online videohry, jako třeba Roblox. Děti tam chodí spolu ve virtuálním světě,“ vyjmenoval Mráka. Prevence je podle něj nezbytná.

„Základy kyberbezpečnosti by měli získat ve škole už prvňáci,“ uvedl Vagai.

Obětmi sexuálního násilí nejsou zdaleka jen ženy
Znásilnili mi syna. Horší snad už je jen o něj přijít, říká matka

V případě obětí sexuálního nátlaku mladších patnácti let je trestní sazba pro pachatele pět až dvanáct let vězení. Pachatele z úvodu odsoudil brněnský krajský soud ke třem rokům, ale s pětiletou podmínkou, navíc dohledem a povinností odborné sexuální léčby. „Mladiství mezi šestnácti a osmnácti lety jsou stíhání podle speciálního zákona. Sazby jsou nižší, maximálně jeden rok až pět let vězení. Nezletilí pachatelé nejsou trestně odpovědní, výchovná opatření přijímá civilní soud,“ konstatoval státní zástupce.

V případě kyberšikany mezi dětmi na bázi nadávek a nenávistných komentářů nejde o trestný čin. „Řeší to primárně škola, potažmo rodiče,“ podotkl Vagai. Vážnější případy jako sebevražda jsou právně složitější, vyšetřovatelé hledají příčinnou souvislost mezi následkem a jednáním konkrétních jedinců.

Počty případů sexuálního nátlaku na internetu v ČR
(v posledních pěti letech)

2022 – 54 (93 šíření pornografie)
2021 – 63 (86)
2020 – 50 (93)
2019 - 84 (77)
2018 – 33 (72)

Zdroj: Policie ČR