Tradice školního kornoutu přitom nebyla a dodnes ani není záležitost celého Česka. Její kořeny spadají do 19. století. „V roce 1817 dostávaly děti malé papírové sáčky s pečivem, buď při příchodu, nebo visely na školním stromě,“ popisuje počátek zvyku státní muzeum v německé Jeně, které před lety tradici věnovalo celou výstavu

Školní kornouty se v Německu staly i námětem dnes už klasické literatury pro dětiŠkolní kornouty se v Německu staly i námětem dnes už klasické literatury pro dětiZdroj: se svolením Amazon.de

Zvyk dávat dětem na první školní den tzv. Schultüte/Zuckertüte se později rozšířil do Durynska, Saska a pohraničních částí dnešního Česka, tehdy osídleného převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Záznamy o něm jsou v dobových ostravských nebo českobudějovických periodikách. „Před rokem 1910 se kornouty mimo tyto oblasti nacházely jen příležitostně. Podle oblasti dostávaly děti první školní den různé dárky, zejména pečivo: velké preclíky nebo buchty. Děti ale dostávaly i talířky a hrnečky, které jim významný den připomínaly ještě dlouho poté,“ doplňují muzejníci.

Žáci a studenti se tento týden vrátí do lavic
PŘEHLEDNĚ: Nový školní rok je za dveřmi. Jaké novinky a prázdniny čekají děti

Jejich účel byl jasný. V týdeníku pro učitele, Besedě učitelské, který vycházel na konci 19. století, se můžeme dočíst, že kornout byl jednou z forem pozitivní motivace. Školní prostředí ve století páry nebylo vždycky přátelským místem a pro děti, který trávily do té doby hraním, to byl těžký přechod.

Emotivní výlevy 

Autor článku v učitelském týdeníku, Josef Auštěcký, připomíná, že rodiče děti školou dopředu strašili a rádi zmiňovali, že k výuce patří i tělesné tresty. První školní den proto často provázely emotivní výlevy. „Chce-li matka opustit učebnu, spustí dítě na plné kolo, a pak ani kornout cukroví ho neutiší. Stává se, že matka po několik půldnů ve škole musí s ním seděti, jen aby té mučírně přivykl,“ popisuje Auštěcký.

První školní fotografie dívky z sasko-českého pohraničí z roku 1940První školní fotografie dívky z sasko-českého pohraničí z roku 1940Zdroj: Hermann Krauße

Školní kornouty se po čase ale staly učitelům i trnem v oku. V lexikonu pro domácí hospodyně z roku 1937 se můžeme dočíst, že pedagogové dokonce apelovaly na jednotlivé školy, aby v nich kornouty úplně zakázaly. „Děti z chudších rodin kornouty mít nebudou a pohled na ně jim může ubližovat,“ poznamenává lexikon. Hned první školní den bylo jasné, z jakých poměrů které dítě je a k systematické pozdější šikaně už byl jenom krok. Lexikon zmiňuje i další argument pro zrušení kornoutů. „Není vhodné, aby naše děti nabyly dojmu, že do školy se chodí za úplatu a po přemlouvání,“ dodává příručka pro hospodyňky.

Školní jídelna. Ilustrační foto
Školní jídelny od září podraží. Rodiče zaplatí za obědy o stovky korun více

Navzdory snahám tradice přetrvala a i přesto, že má německé kořeny, vydržela v Česku i po roce 1945. A letos o ni rodiče jeví zájem obzvlášť. „Zájem o školní kornouty jsme sledovali už vloni, letos jsou ale čísla opět vyšší a tato kategorie je největším skokanem uplynulého týdne,“ poznamenává mluvčí portálu Heureka.cz Adéla Berková.

Prodej oproti loňskému srpnu byl letos větší o 25 procent. Průměrná cena školního kornoutu je dnes dvě stě korun, možností a variant je k mání ale spousta. „V závislosti na velikosti se dají sehnat jednoduché menší kornouty pod 100 korun, výjimkou nejsou naopak ani obrovské kornouty za 400 a více korun,“ doplňuje Berková.