„AI je hodně široký, obecný termín. Dnes lidé pod něj nejčastěji zahrnují různé typy neuronových sítí. To nejsou samostatně myslící agentní bytosti, které by fungovaly samy o sobě. Jsou to velmi komplikované a relativně inteligentní nástroje. Pokud si někdo představuje robota nebo terminátora, který se autonomně pohybuje a řeší něco sám, není to ten typ AI, který dnes používáme,“ zdůrazňuje.

Vzdělávací projekt Aignos seznamuje s výhodami i riziky umělé inteligence
Umělá inteligence: Dva nadšenci přibližují její výhody i rizika studentům

Může být AI pro lidstvo rizikem?

„Někdo říká, že AI nemůže být nebezpečná, protože je to jenom hromada matematiky, hodně maticového násobení. Avšak stejný argument mohu použít i u lidského mozku a říct, že je to jen hromada propojení, iontových kanálů, které se otevírají, zavírají a posílají si elektrické a chemické signály. To ale přece neznamená, že člověk se svým chováním je jen součtem toku signálů v mozku a už vůbec ne, že nemůže být nebezpečný,“ míní Fořt.

Soužití s entitou, která má schopnosti jako my

Zároveň je vědeckým optimistou. Umělá inteligence totiž podle něj má obrovský potenciál k revoluci ve vědě a inovacích.

„Jde o snahu automatizovat kognitivní práci. A na výkonu lidských mozků spočívá veškerý civilizační úspěch – snižování mortality dětí, léčba smrtelných nemocí, přečtení DNA a podobně. Proto budovat něco podobně chytrého nebo chytřejšího, než je člověk, je potenciálně extrémně hodnotné a civilizačně přínosné. Na druhou stranu se ten samý potenciál AI dá zneužít, což je typické riziko pro téměř každou převratnou technologii. U AI ale existuje ještě druhý typ rizika. V historii jsme dosud nezažili soužití s entitou, která by v naší klíčové schopnosti, tedy inteligenci, jež nám dává moc nad světem, byla člověku podobná. Tomu musíme věnovat hodně pozornosti,“ vysvětluje.

Zdroj: Youtube

V rozhovoru také uvádí, že AI postupně nahradí tvůrčí profese, editory, grafiky, programátory a dokonce i vědce.

Jan Vlk.
BotX: Umělou inteligenci by měli znát už středoškoláci. Má velký vliv na byznys

A co učitele? „U těch to úplně platit nemůže, protože tam je silný sociální rozměr. Moje oblíbená vize využití AI je, že to bude jakýsi personalizovaný tutor pro každého člověka na světě. Neměla by nahradit, ale zlepšit práci učitelů, rozšiřovat přístup ke vzdělání. Třeba GPT-4 má znalosti programování, fyziky, jazyka i literatury a zároveň je hodně chytrý. Ne tak jako člověk, zatím,“ říká devětadvacetiletý Stanislav Fořt.

A v čem vidí negativní potenciál umělé inteligence? Proč nepodepsal výzvu předních investorů a vědců, kteří žádají půlroční pozastavení tréninku systémů AI výkonnějších než GPT-4? Dočtete se v tištěném Deníku v pátečním rozhovoru s mladým českým géniem.