Na přelomu 19. a 20. století patřil Jan Šimsa k předním českým neuropsychiatrům s pověstí vynikajícího odborníka na nervové a psychické choroby. Narodil se v roce 1865, vystudoval medicínu, a poté vedl ústav pro duševně choré. Před čtyřicítkou se však rozhodl osamostatnit. V té době už existovaly v Dolní Krči, tehdy ještě samostatné vesnici kousek za Prahou, klimatické lázně Emila Pavlikovského.

Šimsa tyto lázně spolu s dalšími pozemky v roce 1901 odkoupil a zřídil zde soukromé nervové sanatorium. Ale jeho příspěvek obci Krč i k tehdejšímu veřejnému dění byl daleko bohatší: stál například za zrodem zdejšího proslulého Lesního divadla, které si v čase mezi světovými válkami získalo celorepublikovou slávu, významně se podílel na rozvoji činnosti českého skautu.

V roce 1927 vydal Jan Šimsa knihu, v níž popisoval vlnu pozorování záhadných jevů, pro něž se vžilo označení poltergeist
PODCAST: Dějiny temné i tajemné. O šíleném doktoru Řimsovi

Šimsovy léčebné metody i přístup k životu inspirovaly spisovatele Josefa Váchala, aby podle něj stvořil ve svém Krvavém románu postavu šíleného psychiatra doktora Řimsy, který má sanatorium pro léčbu alkoholismu.

V románu Váchal zparodoval také Šimsův zájem o spiritické, okultní a nadpřirozené jevy, jenž vystoupil v lékařově životě do popředí po první světové válce, kdy se mu nepodařilo obnovit předválečnou slávu sanatoria. V roce vydal obsáhlou práci, nazvanou „Záhadné zjevy mediální“, v níž reagoval na vlnu pozorování podivných paranormálních jevů, jež u nás byly v tom roce zaznamenány a pro něž se mezinárodně vžilo označení „poltergeist“…