„V rostlinné výrobě se zaměřujeme na pěstování obilovin. Pšenici pěstujeme na výměře 1900 hektarů s průměrným výnosem okolo sedmi tun na hektar, sladovnický ječmen na 380 hektarech s průměrným výnosem rovněž sedm tun na hektar. Dále mezi tržní plodiny patří řepka ozimá na výměře kolem 560 hektarů a cukrová řepa na výměře 450 hektarů s výnosem čisté váhy necelých 80 tun na hektar. Rovněž na 600 hektarech je pěstována kukuřice, která je zčásti sesilážována pro skot a zčásti pro bioplynovou stanici. Okrajově pěstujeme sóju, krmnou řepu a brambory,“ vypočítává ředitel společnosti Alois Nouzák.

Kvalitní masné výrobky, které ve Steinexu vznikají, míří nejen na tuzemský trh, ale také do dalších zemí v Evropě.
Nová technologie posunula Steinex kupředu. Za den firma vyprodukuje 30 tun masa

Živočišná výroba tady, na Kolínsku, je zaměřena na chov skotu. ZAS Bečváry ho chová 1360 kusů, z toho 670 kusů krav s užitkovostí přes 10 tisíc litrů mléka na kus. „S chovem prasat do budoucnosti v současných podmínkách ale nepočítáme. Jednak cena 23 korun za kilogram v živé váze a nízký přírůstek spolu se zastaralými stájemi nezabezpečuje rentabilní provoz,“ podotýká ředitel Nouzák.

Zkoušeli lepší kypření půdy

V roce 2019 získala ZAS Bečváry dotaci z fondů Evropské unie na projekt Inovace v rostlinné výrobě. V poloprovozních pokusech se ověřovalo hluboké zpracování půd dlátovým kypřičem Terraland TO 6000 HM. Tento stroj kvalitně prokypří půdu a současně do ní hlouběji zapraví rostlinné zbytky. Dláta rovněž naruší utužené půdní vrstvy, což výrazně zlepšuje absorpci vody a okysličení půdy. Nakonec stroj kvalitně urovná a nadrobí povrch pole. Testy probíhaly na porostech cukrové řepy a kukuřice.

„Ze získaných výsledků vyplynulo, že došlo ke zlepšení půdní struktury při pěstování širokořádkových plodin a k zajištění protierozních opatření. Zejména objemová hmotnost půdy byla vyhodnocena u dlátového kypření jako vynikající oproti orbě. U variant s orbou byly hodnoty objemové hmotnosti vyhodnoceny jako kritické. Spolupracující subjekt byl Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, který plnil výzkumnou úlohu na polních pokusech, dále prováděl vyhodnocení vzorků v certifikované laboratoři výzkumného podniku,“ popisuje projekt ředitel Alois Nouzák.

V LYCKEBY AMYLEX a. s. dokáží z hlízové šťávy  získat protein. Ten se  po usušení užívá v krmivářském průmyslu
Horažďovický primát: Z brambor vyrobí škrob a díky dotaci EU i krmivo

Tento projekt stál necelých 10 milionů korun. Evropská unie v rámci operačního Programu rozvoje venkova přispěla částkou 4,7 milionu korun a z veřejných zdrojů ČR bylo investováno 4,8 mil. Kč.

Zdroj: MMR

V rámci dalších dotací z fondů EU zemědělský podnik nakoupil čtyři stroje: čtyřpásový traktor CASE IH Quadtrac 620 a další stroje od výrobce Bednar: secí stroj Omega 6000, zásobník na hnojivo Ferti-Box FB 3000 a dlátový kypřič Terraland TO 6000.

Přesná navigace

Všechny tyto snahy mají směřovat k preciznímu zemědělství. „To znamená docílit zásahu v pravý čas, na správném místě, se správnou intenzitou. A to lze zajistit jedině použitím nových technologií a nových strojů. Jsou technologie, které je v rámci precizního zemědělství nutné dodržovat. Je třeba zavést tzv. RTK systém, což je momentálně jeden z nejpřesnějších satelitních systémů v dané době,“ popisuje ředitel Nouzák.

ZAS Bečváry, parametry projektuZdroj: MMRBěžné základní neplacené navigace se pohybují s přesností plus minus 25 centimetrů (někdy i půl metru). To je v moderní zemědělské době nedostatečná hodnota.

Se systémem a kombinací s automatickým či asistovaným řízením stroje se dostaneme k přesnosti řízení plus minus 2,5 centimetru. K tomu je třeba mít alespoň jeden další přijímač GPS signálu. Tato stanice vyhodnocuje odchylky měření systému GPS a dopočítává korekce pro družice.

14|15 Baťův institut ve Zlíně
Baťův institut v novém. Z industriální budovy vzniklo moderní kulturním centrum

„Stanice představuje investici zhruba 350 tisíc korun, nebo lze tento korekční signál zaplatit externí společností na určitou dobu. K tomu musíme připočíst investici 350 tisíc na jeden stroj – aby mohl sám řídit, udržovat danou přesnost, vypínat pracovní sekce a další. S tímto systémem se dostáváme do další generace pokročilého zemědělství, kdy spoustu úkonů za řidiče dělá systém traktoru ve spolupráci s navigací. V jádru jde o to, aby technologie umožnila omezení zbytečných přejezdů a s tím spojených nákladů. Zároveň nedochází k utužení půdy. Jinak řečeno jezdíme po pozemku co nejméně,“ popisuje ředitel Nouzák.

Činnost ZAS Bečváry je rozmanitá a široká. Jsou soběstační i ve výrobě základních krmných směsí. Útvar technických služeb se stará mimo jiné o chod bioplynové stanice.

Zdroj: MMR