Tři tisíce lidských životů a škody vyčíslené pojistným plněním na čtyřicet miliard dolarů. To byla stručná technokratická bilance škod, které způsobily hrůzné krvavé islamistické atentáty v USA před dvaceti roky.

„Není třeba diskutovat o vině, nebo nevině. Víme, kdo je vinen,“ vzkázal počátkem října americký prezident George W. Bush do Afghánistánu. Vládnoucí Tálibán dostal pětibodové ultimátum, kde prvním bodem bylo vydání teroristů do USA. Když Kábul odmítl islamisty ihned vydat, USA se spojenci zaútočily.

Trosky Světového obchodního centra v New Yorku po teroristickém útoku 11. září 2001.
Útoky z 11. září minutu po minutě: Pád jedné z věží trval jen deset vteřin

Jenže americká odplata v podobě útoku na Afghánistán, odkud teroristé z Al-Káidy v čele s Usámou bin Ládinem naplánovali atentáty z 11. září, způsobila ještě mnohem více zmařených lidských životů a škod. Nejen teroristům a jejich pomahačům a Afghánistánu jako zemi, ale i samotným Američanům.

Počet obětí příslušníků americké armády je za dvacet let Afghánistánu asi 2300 z více než 3300 padlých vojáků spojenecké západní aliance. Mezi nimi je i 18 českých vojáků. Na straně spojenců padlo také i deset tisíc afghánských vojáků, zahynula i více než tisícovka lidí z různých západních bezpečnostních agentur. Nejhrozivější je ale počet mrtvých afghánských civilistů. Odhady se liší od 15 tisíc až po dvě stě tisíc. Teroristů Al-Kájdy a bojovníků Tálibánu zahynulo asi 72 tisíc.

Dva bilióny dolarů

Katastrofální je i bilance výdajů na tuto válku. Za dvacet let na ni USA a západní spojenci včetně Česka utratily přes dva biliony dolarů. Z toho 900 miliard šlo na rekonstrukci Afghánistánu. To je pro srovnání celý rozpočet Česka na víc než deset let. Vládu nad zemí přitom v srpnu převzal po dvaceti letech Tálibán. Sice v roce 2001 vyhnaný od vlády, ale nikdy ne zcela poražený.

Pavel Hlava, který jako jediný na světě natočil na jednu pásku nárazy obou letadel do věží Světového obchodního centra v New Yorku 11. září 2001.
Čech natočil náraz letadel do Dvojčat. Video prodal a koupil si za něj byt

„Nechtěl jsem protahovat tuhle věčnou válku a nechtěl jsem ani protahovat věčný odchod. Musíme ochraňovat Ameriku dnešní a budoucí, ne tu z roku 2001,“ uvedl prezident Joe Biden, který nařídil k 31. srpnu dokončit stažení vojáků USA. Nyní se Spojené státy musí postarat o téměř sto tisíc Afghánců, kteří jim pomáhali a které evakuovali, většinou do USA.

I tady půjdou výdaje do miliard dolarů. Proti tomu, co stála celá válečná odpověď na 11. září, to jsou ale drobné.